HEDVICEK.BLOG.CZ

 

Pavel Wonka po 22 letech - část 1.

 

Letos uplyne 22 let od násilné smrti Pavla Wonky, poslední to justiční oběti bývalého zločinného komunistického režimu, zavražděného ve věznici v Hradci Králové dne 26. dubna 1988. Pachatelům této justiční vraždy, jak jest již v Česku zvykem, se doposud nic nestalo. Naopak. Justiční vrazi komunistické provenience jsou v Česku chráněni, viz kupř. soudkyně Polednová, spolupachatelka justiční vraždy spáchané na dr. Miladě Horákové a spol. Jakýsi odborník na t.zv. "komunistické právo" údajně "zjistil", že se na tento justiční zločin vztahuje "několik amnestií" vyhlášených v době komunistického teroru presidentem Antonínem Zápotockým. Normálně uvažující člověk by si mohl myslet, že např. ustanovení zákona 198/93, § 1, ods. 1, písmeno e) "... (zločinný komunistický režim) pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné výhody těm, co se na zločinech a persekucích podíleli..." se vztahuje též na justiční zločiny, tedy na případ jmenované soudružky soudkyně Polednové. Rovněž se ve jmenovaném zákonu praví - § 5) - "Do promlčecí doby trestných činů se nezapočítává doba od 25. února 1948 do prosince 1989, pokud z politických důvodů neslučitelnými se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby". Kterak známo, v případu soudkyně Polednové k ničemu podobnému "nedošlo", tudíž jak je tedy možné vzít v úvahu účinnost jakési "amnestie" představitele zločineckého režimu? Čili, jakým to právnickým kotrmelcem jest možno zahrnout do "několika amnestií" zločinecké organizace touto zločineckou organizací spáchané justiční vraždy? Absurdistán v akci! Jaké tedy právo, jaké to zákony, vládnou v dnešním Česku? Komunistické z temných dob komunistického teroru, či zákony vyhlášené po t.zv. Sametové Revoluci? Good question, lawyers, right?

 

Případ Pavla Wonky je v Česku v hrubých obrysech poměrně dobře znám. Proto jen krátce v hrubých obrysech: Pavel byl neúnavný kritik komunistického režimu. Po maturitě se celkem třikrát pokusil o přijetí na právnickou fakultu UK, ovšem marně. Vzdělával se tedy sám a po čase nabyl dosti značné znalosti komunistického práva. Jeho velikou ale chybou byla dosti naivní víra, že režim JUDr. Gustava Husáka, kdysi též obět komunistického režimu, bude dbát a dodržovat své vlastní zákony. Pavel byl celkem čtyřikrát odsouzen. Vždy šlo o porušení zákonů ze strany režimu. Přesto se mu podařilo co nikomu jinému - úspěšnou právní argumentací dosáhl zrušení a vymazání z trestního rejstříku dvou rozsudků. O postihu soudců kteří tyto protiprávní rozsudky vynášeli ale nikde neslyšeti. Režim si poslušných soudcovských poskoků velice vážil, ostatně, kam by došel, kdyby takovéto soudce, byť i jen naoko, tak nějak trestal. Rozsudek třetí, taktéž juristicky neudržitelný, v době Pavlovy smrti ležel v trezoru Generální Prokuratury která neměla moc chuti se jím zabývat. Na základě tohoto "rozsudku!" si Pavel odkroutil 14 měsíců. Zrušen byl až po Velké Sametové, rovněž tak rozsudek poslední, vynesený "soudkyní" Horváthovou, který ho stál život. K tomuto odsouzení došlo následovně:

 

V roce 1986 Pavel Wonka vyhlásil nezávislou kandidaturu na poslance Sněmovny lidu Federálního Shromáždění. Za tímto účelem vypracoval dva dokumenty, "Prohlášení nezávislého kandidáta" a "Volební program" a s bratrem Jiřím tyto začal ve svém volebním okrsku rozšiřovat.Takovouto kandidaturu, vzhledem k tomu, že si v ČSSR/ČSFR "lid vládl sám", zákon nezakazoval. Čin tento ale vládnoucí kliku JUDr. Gustava Husáka náležitě jak překvapil, tak i vyděsil. Proto zákon - nezákon, JUDr. Husák a spol. se podobné aktivitě vzepřeli, neb eventuelní následování by nutně ohrozilo samu diktátorskou povahu režimu, i když ten v té době již znatelně hynul na úbytě. Oba bratři jsou proto zatčeni a uvrženi do "vyšetřovací vazby". Na uvítanou byli oba fysicky "poučeni" o pošetilosti jejich chování. Jiří následky tohoto "poučení" nese dodnes. "Vyšetřování" trvalo přes rok. V březnu 1987 byli oba odsouzeni. Jiří dostal za jakýsi "socialistický závazek" jímž byl údajně "pobouřen" jeho zaměstnavatel a jehož text přednesen pochopitelně nebyl, jeden rok vězení, čímž se pokryla "vyšetřovací vazba" a mohl jít domů. Kandidát Pavel, aby snad někdo jiný podobný nápad nedostal, byl odsouzen za údajné "hanobení ČSSR a KSČ, včetně představitelů SSSR" na 21 měsíců a šel zpět do vězení. Protože šlo o výslovné porušení zákonů, Pavel rozsudek nerespektoval, ve vězení odmítl pracovat a vyhlásil hladovku. Během dvou měsíců zhubl o 21 kg. a byl proto nejprve odvezen do vězeňské nemocnice na Pankrác a po zotavení na Bory. Jelikož stále odmítal pracovat, byl odvezen do Bohnic na vyšetření. Psychiatrická porucha však zjištěna nebyla. Z Bohnic byl propuštěn z trestu a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, byl téměř neschopen pohybu, domů odvezen sanitkou. Bylo 26. února 1988. Částí trestu byl i t.zv. "ochranný dohled na dobu tří let", to jest povinnost hlásit se pravidelně na policii v místě pobytu. Pro neschopnost chůze Pavel požádal o odklad této "povinnosti" a též si zažádal o povolení emigrace do Německa. Prokurátorka Eliška Rychlíková z Okresního soudu v Trutnově podala na Pavla trestní oznámení za "maření úředního rozhodnutí", totiž jednak nehlášení se na policii a pak za pokus vyhnout se "ochrannému dohledu" emigrací do Německa. Pavel byl oficielně v rámci této žádosti předvolán na Okresní vojenskou správu do Trutnova, kam se odebral 5. dubna. Tam byl znova zatčen, trutnovskými policajty zmlácen do bezvědomí a odvezen do Hradce Králové. Když přišel k sobě, bylo mu oznámeno, že na něho soudkyně Marcela Horváthová uvalila vazbu. Porušila tak, jak Pavel upozornil Krajský soud a Generální prokuraturu, zákon:

 

" Stěžuji si, že na mě soud uvalil vazbu bez mého výslechu a to v době, kdy jsem byl v bezvědomí. ... Podle zákona vazbu je možno uvalit jen po předběžném výslechu zadrženého a písemném předání rozhodnutí o vazbě. Soud tím porušil ust. § 2/1 5, 6, 13 tr. ř. ... Dva nezákonné tr. rozsudky byly již zrušeny a vymazány z mého trestního rejstříku. Třetí rozsudek, 3T 688/83 OS Náchod je neudržitelný juristicky. Generální Prokurátor ČR je nečinný a obnovu řízení soud již dva roky nenařizuje. Ač nevinný, na základě tohoto rozsudku jsem si odseděl 14 měsíců. Čtvrtému odsouzení jsem se nikdy nepodřídil a nepodřídím. Vše má své meze a to platí i pro justiční zločiny. Nebudu respektovat případné odsouzení další, jestliže se toho vůbec dožiji... " psal dne 7. dubna ve své stížnosti pro porušení zákona soudkyní Horváthovou.

 

Jak ale bylo možno v bezprávném režimu promovaného právníka Husáka, do světa hlasitě roztrubujícího svoji pečlivou snahu vždy a všude dbáti lidských práv a závazků slavnostně podepsaných v Helsinkách, očekávat, Krajský soud ani Generální prokuraturu takovéto prkotinky, vznášené navíc rebelantem domáhajícím se dodržování platných zákonů, vůbec nezajímaly. 20. dubna se pak konal "soud" kde soudkyně JUDr. Marcela Horváthová odsoudila Pavla, do soudní síně na kolečkové židli přivezeného, na dalších 5 měsíců nepodmíněně. Necelý týden na to Pavel Wonka ve vězení zemřel. Matka Pavla o osudu syna neměla vůbec žádných zpráv. Po odjezdu do Trutnova 5. dubna se po něm země slehla. První zprávu dostala až 22. dubna, kdy ji Pavlův t.zv. "obhájce" informoval, že soudkyně Horváthová Pavla odsoudila na dalších 5. měsíců. Další zpráva pak je z 27. dubna oznamující Pavlovu smrt s otázkou, chce-li rodina zařídit pohřeb či se o to má postarat stát.

 

Pavlova smrt Husáka a spol. zaskočila, neb tento případ byl dosti podrobně v zahraničí sledován, specificky organizacemi Helsinki Watch (HW) a Physicians for Human Rights (PHR). Dr. Robert S. Lawrence z PHR, Director of Primary Care na Harvard Medical School a Director of the Department of Medicine na Cambridge Hospital se od podzimu 1987 domáhal navštěvy Pavla Wonky, ovšem bezvýsledně. Nyní nastala náhlá změna. Po Pavlově smrti a po pitvě provedené v Hradci dr. Lacinou, Husák povolil provést druhou pitvu doktory z PHR. Forensic Patholog z University Chicago dr. Robert H. Kirschner a dr. Lavrence přiletěli 3. května do Prahy a druhý den, 4. května večer, dr. Kirschner provedl druhou pitvu. Ta potvrdila nález dr. Laciny - primární příčina smrti byla "pulmonary tromboli", českým výrazem, plicní embolie.
  

Pohřeb se konal dne 6. května v kostele sv. Vavřince ve Vrchlabí a to za značné a okázalé asistence StBáků a uniformovaných příslušníků SNB. Všechny přístupové cesty do Vrchlabí byly obsazeny policií a přijíždějící vozy byly zastavovány a osádka legitimována. Přes tuto zoufalou snahu režimu zabránit přístupu veřejnosti, zejména známým disidentům (kupř. Václav Havel byl StBáky zadržen v Trutnově a jeho plánovaný projev pak na hřbitově přednesl Stanislav Devátý) se pohřbu zúčastnilo kolem 2.000 lidí, včetně mnoha signatářů Charty 77, členů VONSu a diplomatických zástupců z několika zemí. Zádušní mši sloužil katolický biskup Karel Očenášek.

 

Jakousi oficielní tečku režimu za Případem Wonka měl zřejmě představovat článek v Rudém Právu s názvem "Pravda proti výmyslům", otištěný 7. května, jehož autorem byl tehdy i dnes spolehlivý bolševický tlučhuba Kojzar Jaroslav, ve kterém se ten zhurta osopil na člena US Congressu Steny Hoyera, který "... dokonce tvrdil, že okolnosti smrti Pavla Wonky zůstávají nejasné ... že Wonka byl vystaven brutálnímu zacházení, dokonce i bití ... a který Wonku charakterizoval jako člověka jehož odhodlané úsilí prosazovat dodržování lidských práv vedlo k jeho nespravedlivému odsouzení a nakonec k jeho smrti...!" Proto se Kojzar ptá - "Kdo to byl Pavel Wonka?" a hned si odpovídá - "... Automechanik z Vrchlabí, jenž se v posledních letech protisocialisticky angažoval. Urážel naše veřejné činitele, společenské zřízení, hrubě napadal naše státní a politické orgány a jejich rozhodnutí a dokonce fysicky napadl soudce okresního soudu v Jičíně, za což byl právoplatně odsouzen ... po jeho smrti byla provedena pitva jež prokázala, že zemřel na plicní embolii. Přesto západní antikomunistická centra velmi intensivně využila smrti Pavla Wonky jako záminku k útoku na naši republiku ... " atd, atd, jinými slovy jde o spoustu nesmyslů a výmyslů, jimiž se komunistický režim vždy vyznačoval a na stránkách plátku Haló Noviny tentýž Kojzar stále vyznačuje. Zde specificky, "fysické napadení soudce okresního soudu v Jičíně"?! Toto jest naprostý Kojzarovic výmysl, neb nikde, a to ani v rozsudku, se nic podobného nevyskytuje. Dvakrát jsem se na Kojzara obrátil aby konkretizoval kde tento "údaj" vzal, ovšem, kterak jsem očekával, odpověď nikde. Ostatně, co od lháře a podvodníka jeho druhu očekávat. V době, kdy tyto hovadiny smolil, naprosto nepřicházelo v úvahu, že by se snad někdo byť i jen pokoušel ověřovat "zprávy" z Rudého Práva. Zle by takovýto tazatel zřejmě dopadl.

 

Toto vše je celkem známé. Co však moc známo není je to, co se dělo v zákulisí případu.

 

James V. Jakoubek

April 25th 2010

 

 

 

 

 

Pavel Wonka po 22 letech - část 2.


Méně, či vůbec známo není, jaký ohlas případ Pavla Wonky a jeho smrt v komunistickém vězení vyvolaly v zahraničí. Právě v době, kdy trutnovská justiční mafie Horváthová - Rychlíková ve spolupráci s královéhradeckým mlátícím komandem likvidovala Pavla Wonku, se ve Vídni konalo následné setkání signatářů Helsinských dohod. Účastníci setkání, kteří byli díky aktivistům Charty 77 a VONSu o případu Wonka poměrně dobře informováni, na jeho úmrtí rychle reagovali. Husákova vláda byla v krátké době zavalena žádostmi z mnoha zemí o podání bližších informací týkajících se případu Wonka, specificky z Německa, Švédska, Rakouska, Francie, Belgie, Islandu a Holandska a událost se dostala též na přetřes zasedání US House of Representatives kde o ní informoval Congresman Steny Hoyer ze státu Delaware. Dr. Robert S. Lawrence z Organizace Physicians for Human Rights (PHR) který se o Wonku a další vězněné disidenty bez úspěchu zajímal téměř rok, podal 27. dubna čs. ambasádě ve Washingtonu naléhavou žádost o povolení provést pitvu zemřelého. O zmatku který mezi Husákovou násilnickou sebrankou tato bouře mezinárodního zájmu zanesla svědčí jejich náhlá a neslýchaná aktivita. Na dřívější dopisy dr. Lawrence, poslední je datován 19. listopadu 1987 kde výslovně žádá o návštěvu Pavla Wonky vězněného v Minkovicích a to specificky pro "...there have been reports of his being beaten by prison wardens and forced to work against his will while his appeal is pending..." (vzhledem ke zprávám, že je mlácen vězeňskou stráží a nucen proti své vůli během odvolání pracovat) Husák a spol. vůbec nereagovali, stejné ne-reakce se konaly na dopisy dr. Lawrence na čs. ambasádu ve Washingtonu, poslední datován dne 17. prosince 1987. Nyní najednou ochota sama a uchylování se k přímo hysterickému alibismu:

 

Dokument E3 US Embassy Prague, 29. duben 1988 - oficiál US Embassy se telefonicky spojil s šéfem konsulárního oddělení čs. Ministerstva zahraničí Josefem Houžvičkou s dotazy US strany týkající se " ... nevyjasněných okolností kolem úmrtí Mr. Wonky ve vězení ... je též známo, že lékaři z PHR požádali čs. vládu o povolení vyslat dva odborníky do Prahy a že dr. Lawrence již dříve vznesl vážné obavy co se zdravotního stavu Wonky týče ... v dopise ze dne 12. dubna velvyslanci Housteckému byla zmínka, že i lékaři v Rakousku vznesli podobné obavy..." Houžvička pak v odpovědi podrobně popisuje jaká to pečlivá lékařská péče byla Pavlovi Wonkovi ve vězení poskytována:

 

Dne 9. dubna byl Wonka podroben podrobnému lékařskému vyšetření, kterak před umístěním vězňů do vězení vyžaduje čs. zákon. V tuto dobu "Wonka si nestěžoval na žádné zdravot problémy."

Další pravidelná lékařská prohlídka byla provedena 18. dubna. Tehdy na otázku zdali má Wonka nějaké zdravotní problémy "Neřekl nic".

Dne 20. dubna se Wonka, z neznámých důvodů, odmítl podrobit dalšímu lékařskému vyšetření.

Dne 26. dubna Wonkův "společník" v cele oznámil, že Wonka "nejeví známky života". Během osmi minut se dostavil lékař který již jen konstatoval smrt... (zde se jedná o vyložené hulváctví a sprosťárnu ke které mohou sáhnout jen komunističtí dobytkové - zde v angličtině uvedený a dokonce do uvozovek daný výraz "companion" v americké angličtině znamená "homosexuální partner". Výraz pro spoluvězně jest "cellmate" či "prisonmate" - pozn. překl. JVJ)

 

K dotazům ohledně zmíněných lékařských vyšetření 9. a 18. dubna - a to ve světle hlášení, že Wonka byl ve špatném zdravotním stavu když byl znovu zatčen - zejména zdali tato lékařská hlášení alespoň naznačují jeho všeobecný zdravotní stav, Houžvička sdělil, že "...on může pouze předat informace které jeho Min Zahr. obdrželo z Min. Spravedlnosti. Podrobná sdělení z takovýchto lékařských vyšetření jsou věci které mohou být předány pouze určeným expertům. Jak Min. Spravedlnosti již sdělilo v reakci na již podanou žádost k návštěvě Československa specialistů jako je dr. Lawrence, hlášení je pro ně již připraveno..." Dále Houžvička dodal, že v hlášení týkající se Wonkova vyšetření 9. dubna, mimo konstatování, že Wonka si na žádné zdravotní potíže nestěžoval též stojí, že Wonka s lékařem "nespolupracoval". Na další dotaz Houžvička podotkl, že z informací které má k disposici nelze určit, zdali Wonka vyhlásil další hladovku, či zda odmítl vůbec s kýmkoliv mluvit.

 

Na závěr US oficiál konstatoval, že považuje za nešťastné že pitva bez nezávislých zahraničních pozorovatelů již byla provedena, zejména přihlédne-li se k zájmu který Wonkův případ vyvolal v zahraničí. Proto požádal, aby bylo na patřičných čs. vládních místech sděleno, že zájem US vlády o smrt Wonky trvá i nadále, stejně tak o přítomnost nezávislých vnějších pozorovatelů a zdůraznil, že by bylo pro čs. výhodné, kdyby těmto nezávislým zahraničním pozorovatelům bylo umožněno nadále prostudovat příčinu a důvod tohoto úmrtí. Houžvička přislíbil předat tyto požadavky patřičným osobám čs. vlády a též informovat velvyslanectví o případné odpovědi.

 

V témže dokumentu, bod 4), konsulární šéf Houžvička sděluje doslova ohromující zprávu která nikde doposud publikovaná nebyla:

 

"... Houžvička se dále vyjádřil, že chce naši (US) Embassy ujistit, že čs. Min. Zahraničí bylo rozhodnuto kladně vyřídit žádost Federálního ministerstva zahraničí Německé Spolkové republiky (FRG, zkratka Federal Republic of Germany) a zejména žádost kancléře H. Kohla týkající se pana Wonky. (Komentář: Houžvička poukazoval na snahu FRG získat povolení k Wonkovu vystěhování do Německa.) Houžvička tvrdí, že mu bylo nařízeno aby zde Wonkovi vyšel vstříc a že on sám již připravil patřičný dokument ke schválení vysokým představitelem čs. Min. Zahraničí. K tomu též podotkl, že všichni byli smrtí Wonky překvapeni, neb oficielním úmyslem bylo vyřešit jeho (Wonkův) případ ve vzájemném porozumění s Německou stranou. My jsme "vůbec nic neskrývali" zdůraznil - (There was "nothing to be hidden" he stressed) ..."

 

Bylo-li toto "oficielní stanovisko" husákovské kliky, je nutno se ptát, proč byl vlastně Pavel Wonka neustále pronásledován a vězněn? Primární podstatou jeho případu byla nezávislá kandidatura, jež trestná nebyla. Pokud je pravda, že "my jsme nic neskrývali" kterak Josef Houžvička US ambasádě zdůrazňoval, musel o tomto rozhodnutí "kladně vyřídit" Pavlovu žádost o vystěhování do Německa být informován též trutnovský soud, konkrétně soudkyně Horváthová a prokurátorka Rychlíková. Jak se tedy mohlo stát, že byl Pavel Wonka těmito dvěma proradnými kreaturami de-facto z domova vylákán do Trutnova na Vojenskou správu pod záminkou "řízení" jeho vystěhovalecké žádosti, tam na příkaz Horváthové zatčen, policajty do bezvědomí zmlácen a odvezen do kriminálu v Hradci Králové? Jednalo se snad o svévoli trutnovské justiční mafie která tímto aktem způsobila humanistickému husákovic režimu mezinárodní ostudu? Proč pak tedy tyto dvě trutnovské justiční mafiánky nebyly hnány k odpovědnosti za následný diplomatický skandál, zejména když ze strany soudkyně Horváthové, jak Pavel Wonka ve své stížnosti Generální prokuratoře poukazoval, šlo o zjevné porušování platných zákonů, pro pohodlí vážených sudích specificky identifikovaných? Toto nakonec, po Sametu, odvolací soud uznal také a Wonkův horváthovský "rozsudek" nulifikoval - ale úmyslnou rušitelku platných čs. zákonů Horváthovou nechal "soudit" dál. I když snad zjevný justiční vrah Horváthová dnes namítne, že o zmíněném údajně "kladném rozhodnutí" její soud "informován" nebyl, lze věřit tomu, že o Wonkově novém zatčení a plánovaném soudu Ministerstvo zahraničí "nevědělo", když se zjevně jednalo o "zájmový případ" sledovaný jak "nejvyššími místy" v Česku, kterak byla sama t.zv. JUDr. Horváthová Krajským sekretariátem KSČ upozorněna, tak rovněž za hranicemi Husákovic samoděržavství? Na otázky tyto existuje pouze jedna, a to záporná, odpověď. Vše naopak nasvědčuje tomu, že v případě tomto zmatený Husák a spol. se snažili za sebou zametat stopy a tvářit se nevině a velice humanisticky - a veškerou kritiku a blame zaměřit, abych použil výrazu Jana Beneše, do uprdnuta, nikam - stalo se, a za to nikdo nemůže. Dle hlášení vyšetřujících lékařů, při nástupu a během trestu byl Wonka zdravý, na nic si nestěžoval a to že byl k soudu dovezen na kolečkové židli nic neznamená. Přítomný soudní lékař MUDr. Radim Pek označil Wonku za simulanta kterému se chodit nechce, což Horváthová potvrdila. To, že on krátce na to zemřel na plicní embolii, to se holt stane, na to přece umírají lidé všude, kterak jasně a srozumitelně aby tomu každý rozuměl konstatoval další odborník přes medicinu, Kojzar Jaroslav v Rudém Právu. Takže vlastně o co jde, žejo soudruzi?

 

Po Sametu, když se případ znovu otevřel, zmíněný soudní "lékař" MUDr. Radim Pek reportéru TV Nova na otázku proč uznal těžce nemocného Pavla Wonku schopného nástupu trestu odpověděl následovně (transcript TV Nova, 12. duben 1995): "... pokud se týče Wonkova úmrtí, nejsem si vůbec, nebo nejsme si vědomi, že by to byla chyba lékařská. Byla to věc náhody. Bylo nás tam pět lékařů kteří jsme vyšetřovali Pavla Wonku ... nám lékařům nikdo z vězeňské služby neřekl nic o zdravotních potížích Pavla Wonky po celou dobu před jeho smrtí a proto hlavní vina odpovědnosti leží na soudkyni Horváthové ...". Tedy, přeloženo do češtiny - MUDr. Pek plus čtyři další "lékaři vyšetřovali" Pavla a nikdo z nich nepoznal, že má "zdravotní potíže", ale všichni se shodli na tom, že simuluje. Ale soudkyně Horváthová to poznat měla. K čemu tedy zaměstnávat hordu jakýchsi "MUDr." když ti nejsou schopni rozeznat umírajícího pacienta od naprosto zdravého a spoléhají se zde na "medikální odbornost" poskoka v taláru. Celkem ale vzato, MUDr. Pek má vlastně pravdu. Odbornice přes medicínu JUDr. Horváthová Janu Šináglovi při telefoním hovoru 3. září 2007 sdělila následující (výtah):

 

"Wonka nebyl těžce nemocný. To tvrdíte Vy a okruh Vašich známých, on to všechno hrál. Na vozíku ho přivezli proto, že nechtěl chodit. On, pokud je Vám známo, zemřel na plicní embolii. Tak umírá spousta lidí a to si zavinil v podstatě sám, protože se odmítl pohybovat. Žádná choroba zjištěna nebyla, vždyť se ani na nic neléčil. Vy neznáte závěry pitevních zpráv? Pitevní posudek nezávislých amerických lékařů?..." Zde je dobře podotknout, že soudružka Horváthová pitevní posudek amerických lékařů zřejmě nezná sama, jinak by se tak hloupě nevyjadřovala.

 

 

James V. Jakoubek

April 27th 2010   
  

 

 

 

 

Pavel Wonka po 22 letech - část 3

 

Mnoho řečí se nadělalo kolem "návštěvy, posudku a pitevní zprávy" amerických lékařů, pathologa dr. Roberta H. Kirchnera z Chicaga a dr. Roberta S. Lawrence z Harvardu, kteří údajně "potvrdili" původní nález dr. Laciny, který jako příčinu smrti Pavla Wonky zjistil "plicní embolii". Událost tato byla režimem oslavovaná málem jako Kristovo nové zmrtvýchstání. Jeden z prvních kdo toto oslavil byl veršotepec Rudého práva, dnes plátku Haló Noviny, soudruh Kojzar Jaroslav s jistým Karlem Walterem, zřejmě tlumočníkem potřebným k hovoru s americkými lékaři. Den po pohřbu Pavla Wonky ve Vrchlabí, 7. května 1988, R.P. otisklo výtvor pod názvem "Pravda proti výmyslům" (výtah):

 

"... Ve čtvrtek 4. května vystoupil se svým protičeskoslovenským prohlášením předseda helsinské komise amerického Kongresu, člen sněmovny representantů S. Hoyer, které široce publikoval Hlas Ameriky. Tvrdil dokonce, že okolnosti smrti P. Wonky zůstávají nejasné, že byl vystaven brutálnímu zacházení či dokonce bití ... Dejme si v této souvislosti otázku: Proč pan Hoyer tolik spěchal s takovým množstvím obvinění a proč si neověřil fakta? ... Okamžitě po (Wonkově) smrti byla provedena pitva která prokázala, že zemřel na plicní embolii. Přesto západní antikomunistická centra velmi intensivně využila smrti Pavla Wonky jako záminky k útoku na naši republiku. Proto federální Ministerstvo zahr. věcí umožnilo předním americkým lékařům, profesoru R. Lawrencovi a profesoru R. Kirchnerovi, aby nezávisle na našich lékařích prozkoumali okolnosti Wonkovy smrti. Poté poskytli oba lékaři rozhovor čs. novinářům:

Otázka: Profesore Kirchnere, vy jste patolog a měl jste možnost pitvat tělo Pavla Wonky. Potvrdilo vaše ohledání závěry čs. lékařů?

Kirchner: Neprováděl jsem skutečnou pitvu ... mohu ale konstatovat, že příčinou smrti byla skutečně plicní embolie.

Otázka: Tvrdí se, že Pavel Wonka byl bit a fysicky týrán. Potvrdilo toto vaše šetření?

Kirchner: Nenašel jsem žádný důkaz, že by Pavel Wonka byl bit nebo mučen.

Otázka: Profesore Lawrenci, západní sdělovací prostředky tvrdí, že Wonka zemřít nemusel. Mohou umřít lidé na plicní embolii také v amerických nemocnicích?

Lawrence: Na embolii umírají lidé na celém světě ... smrt způsobená plicní embolií ve 35 letech je velmi neobvyklá ... Wonka ztratil hodně na váze a tato skutečnost mohla být příčinou vzniku trombózy a následné plicní embolie. V případě, že embolie vznikne, nelze smrti zabránit ani v nejlepších zdravotnických zařízeních ..."

 

Bohužel, patholog dr. Robert H. Kirchner již zemřel, proto se nemůže k tomuto "rozhovoru" vyjadřovat. Spojil jsem se s dr. Lawrencem který dnes působí na John Hopkins Bloomberg School of Public Health v Baltimore, stát Maryland. Zeptal jsem se ho, jak vlastně k tomuto interview s Kojzarem došlo. Odpověděl, že dva žurnalisté přišli za nimi do hotelu a že si již přesně nevzpomíná, zdali k rozhovoru došlo u nich na pokoji, či v hotelové konferenční místnosti, jen že interview bylo konané s jedním z nich v angličtině. Zaslal jsem mu kopii Kojzarovic článku z R.P. a anglický překlad z dokumentu US Embassy E10, May 17th 88. Jeho odpověď:

 

"... článek který jste zaslal je neúplná a proto nepřesná a zavádějící (inaccurate and misleading) verse interview který jsme s dr. Kirchnerem poskytli Rudému Právu ... první pitva (dr. Laciny) byla provedena odborně a po povrchním prozkoumání které jsme tehdy mohli provést (in the gross observation available at the time) jsme souhlasili s oficielním nálezem, že se nenalezlo poškození tkáně slučitelné s údery způsobeném bitím. V tomto ale bodě též začíná nepřesná a zavádějící zpráva Rudého Práva. Když jsme byli otázáni, zdali náš nález potvrzuje, že Pavel Wonka zemřel "přirozenou smrtí", odpověděli jsme, že je naprosto nepřirozené, aby se u 35tiletého muže vyvinula tak masivní pulmonary embolie, jež by byla schopna způsobit smrt, že se jednalo právě o jeho násilné uvěznění a zacházení s ním ve vězení jež ho vystavilo velkému risiku vývinu "deep venus trombi" které způsobilo embolii a že to právě jeho dlouhodobé uzavření v cele bylo přímo odpovědné pro vývin "trombi". Dali jsme jasně najevo, že zmlácení samo nemusí mít za výsledek okamžitý vývin venus trombi, ale že bití vystaví vězně risiku následného vývinu pulmonary embolie, což se zřejmě v tomto případě stalo. Zcela jasně jsme tehdy vyslovili naše přesvědčení, že smrti Pavla Wonky bylo možno předejít, a že tato smrt byla přímým následkem zacházení s ním ve vězení. Z publikovaného článku v Rudém Právu je naprosto zřejmé, že autor zcela vypustil všechny naše připomínky které se mu nehodily (omitted all damning comments).

 

Kojzar své rudoprávní povídání uzavírá konstatováním, že "... tento rozhovor (s americkými lékaři) svědčí o neserióznosti senátora pana Hoyera i dalších, kteří rozpoutali vůči nám nepřátelskou kampaň." Co se oné "neserioznosti" týká, je více než zřejmé, že sám stěžovatel Kojzar jest jejím téměř nepřekonatelným přeborníkem. Taktéž, jak je u něho obvyklé, popletou, neb zřejmě neví o čem mele. Steny Hoyer nebyl a není "senátorem", nýbrž členem Domu Representantů. Neškodilo by, kdyby si Kojzar, než začne rozumy rozdávat, nejdříve našprtal alespoň to nejzákladnější o složení americké legislativy, čili to co on vyřaduje od druhých, "ověřil fakta".

 

Dalším tvorem jenž se neustále ohání "pitevním posudkem amerických lékařů" o kterém zřejmě mnoho, či vůbec nic, neví, je trutnovská soudkyně JUDr. Marcela Horváthová. Zde není divu, neb je to právě ona kdo má na likvidaci Pavla Wonky podíl snad největší, proto takový zájem o "nezmanipulovaný posudek amerických lékařů" kterak jej národu popsal osvětář Kojzar. Jan Šinágl s ní před časem učinil telefonické interview ve kterém na námitly týkající se násilné smrti Pavla Wonky na něho triumfálně vytáhla "zprávu amerických lékařů" s otázkou, zdali on i tuto zprávu považuje za zmanipulovanou (výtah):

 

"... On (Wonka) nebyl těžce nemocný. To tvrdíte jenom Vy furt dokola. On, pokud je Vám známo tak zemřel na plicní embolii. Tak umírá spousty lidí a to si zavinil v podstatě sám. Vždyť tam byly ty posudky. Pitevní posudek nezávislých amerických lékařů. ... Na vozíku k soudu ho přivezli proto, že on nechtěl chodit, copak Vám to není známo když se o to tolik zajímáte? Vy neznáte ty posudky lékařský i ty závěry pitevních zpráv? Proto se dělal ten posudek amerických lékařů. To si nemyslíte, že ten byl zmanipulovaný, nebo myslíte, že taky? ... Ostaně, já jsem ho soudila za to, že mařil soudní rozhodnutí. ... Já jsem už k tomu řekla všechno co bylo skutečné, žádného na smrt nemocného člověka jsem nesoudila, jo. A jak se třeba vyrovnáte s tím, že byl spolupracovníkem StB? ... Mě nikdy nezajímalo kdo je jdo, prostě zákon je takový a platí tu stále. Platí bez ohledu a všichni jsou povinni ho prostě respektovat a pokud ho poruší, tak holt musí za to nést následky ať je to Petr nebo Pavel. Já jsem žádný politický kauzy nesoudila a jestli se tady před tím nějak soudil, tak o tom nic nevím ... Já žádné výčitky svědomí nemám, moje svědomí je čisté. Jenom tím, že jsem ho soudila, tak já jistě nemám s tím nic společného. Nashledanou."

 

Velice dojemně zde zní soudkyně Horváthové prohlášení, že zákony jsou "všichni povinni respektovat" a kdo zákon poruší "musí za to nést následky". Jaképak tedy vážená soudružka nesla následky za její prokázané porušování zákonů, Pavlem Wonkou v jeho odvolání proti jejímu násilí specificky identifikovaných? A když to její "odsouzení" Pavla bylo dle zákona, proč tedy bylo po Sametu nulifikováno, zrušeno od začátku do konce? Co vlastně osoba s její krvavou justiční minulostí dělá v soudním křesle údajně právního státu? Zřejmě ona není ani Petr, ani Pavel, ale kdosi pro zákon je cár papíru.

 

Zaslal jsem dr. Lawrencovi Šináglův interview se soudkyní spolu s poslední fotografií Pavla pořízenou v květnu 1987 když byl převážen od soudu v Praze do vězení. Jeho reakce:

 

Výrok soudkyně, že se náš posudek dělal proto abychom potvrdili oficielní nález je naprosto mylný. My jsme se o případ zajímali na přímý podnět matky Pavla Wonky která mě požádala abych přijel a byl svědkem pitvy jejího syna. Ministerstvo vnitra pak dr. Kirchnerovi a mě povolilo provést druhou pitvu proto, že bylo naprosto jisté, že budeme jen moci potvrdit diagnozu plicní embolie jež způsobila smrt. Zřejmě se ale neočekávalo, že zároveň upozorníme na souvislost zacházení s ním (Wonkou) ve vězení a se vznikem této embolie. Co se týče změny zjevu Pavla během 10ti měsíců věznění, jde opravu o dramatický jev, který zcela odpovídá zprávám o krutém zacházení, nedostatku pohybu, hladovce a fysickému týrání a i mučení. Z našich diskusních výroků byly zásadně vynechávány ty které se týkaly podmínek za kterých byl Wonka vězněn a které přímo vedly k vývinu pulmonary emboli. Jak jsem se již vyjádřil dříve, při našem vyšetření jsme nenašli žádnou evidenci úderů. Já ale osobně znám případy z vyšetřování obětí mučení z jiných zemí, že bití do chodidel, t.zv. "parrot perch torture", je běžně užíváno protože je velice bolestivé, nezanechává
stopy a může být zjištěno pouze pomocí retgenového vyšetřování malých kostí chodidel (is very painful, leaves no marks and can only be detected by subtle X-ray changes in the small bones of the feet). Hladovka a celodení uzavření v cele bez možnosti vycházek jsou dalším risikem vzniku "deep venus trombi", čili tyto vězneňské podmínky vystavily Wonku risiku trombozy a hrozbě smrti způsobené plicní embolií. Všechny tyto body jsme novinářům z Rudého Práva též takto popsali, ovšem nic z toho publikováno nebylo. Rodiným příslušníkům vězněných disidentů s nimiž jsme měli možnost se tehdy v Praze setkat jsme sdělili totéž - masivní plicní embolie která vzala Pavlu Wonkovi život vznikla přímým následkem podmínek jimž byl ve vězení podroben (Pavel´s death from massive pulmonary embolism was related directly to the conditions of his imprisonment).

 

Toto svědectví dr. Roberta S. Lawrence naprosto contradiktuje alibistickým výkladům Kojzara a Horváthové a ostatních rádoby komunistických znalců kteří se s takovou vervou dovolávají "amerických lékařů" a jejich nálezu že zde příčinou smrti byla "plicní embolie". Co je však naprosto zamlčováno je skutečnost, že z hlediska amerických lékařů šlo o nález pouze, nikoliv konečný jak stále komunisté rozhlašují, a z tohoto důvodu si dr. Kirchner a dr. Lawrence vyžádali další informace k učinění konečného závěru, kterak jasně stojí ve zprávě kterou po skončení pobytu v čs. sepsali (výtah):

 

Na závěr byl Josef Houžvička požádán o dodání specifických záznamů nezbytných k dokončení šetření (formal request was made to Josef Houzvicka for specific records necessary to complete the investigation). US ambasáda v Praze byla o této žádosti též informovaná, včetně seznamu vyžádaných dokumentů, a to za účelem diplomatické pomoci k získání a převodu těchto ...
(následuje seznam sedmi bodů, mezi těmito) záznamy a dokumentace původní pitvy provedené dr. Lacinou, Wonkovy záznamy z Bohnic od 18. prosince 1987 do února 1988 a také, bod 5, protokoly výslechů jak vězeňských strážných, tak spoluvězňů o podmínkách za kterých byl Pavel vězněn, počet spoluvězňů v cele a jeho činnost v době kdy byl naposlety viděn naživu (enviroment in which he was confined, number of prisoners within the cell, and the activities in which Mr. Wonka was engaged when last seen alive). Proto konečné určení příčin a způsobu smrti pana Wonky musí počkat až do řádného studia těchto záznamů. Do té doby, pouze následující je prozatímním výsledkem naší mise týkající se smrti Pavla Wonky:

 

1)       Na základě dostupné evidence bylo zjištěno, že okamžitou příčinou smrti byla plicní embolie.

2)       Původ této plicní embolie a okolnosti smrti pana Wonky zjištěny nebyly.

3)       Zdravotní stav pana Wonky, jenž byl měsíce před smrtí všeobecně znám jako velice ubohý, vyžaduje dodatečné šetření.

4)       Fysická evidence bití či mučení zjištěna nebyla.

5)       Původní pitva provedena personálem Institutu Forensic Patology v Hradci Králové plně odpovídá současnému medicolegal standartu.

 

Podepsáni oba doktoři.

 



Je zbytečné dodávat, že vyžádané dokumenty k dokončení řádného šetření Pavlovy smrti nikdy dodány nebyly. Sice tak bylo oficielně slíbeno, ovšem každému, kdo jen trochu zná podvodný komunistický systém a jeho metody, muselo být od počátku zcela jasné, že se o dodání vyžádaných a slíbených dokumentů Husák a spol. ani nepokusí. Měli, co chtěli - prohlášení "nezávislých amerických lékařů" že smrt Pavla Wonky byla způsobena plicní embolií, a to ostatní kolem, to už nikoho přece zajímat nebude, nač celou věc dále rozmazávat. To se přece stane, jak prohlásila soudkyně Horváthová, za to nikdo nemůže, protože, jak též konstatoval tlučhuba Kojzar, na toto se přece umírá i v těch nejlepších amerických nemocnicích. Tak je to, simulant Wonka byl vlastně v jakémsi sanatoriu kde o něho dle vyjádření MUDr. Radima Peka pečovalo nejméně pět lékařů, přesto ale, nešťastnou náhodou jaksi, došlo k tomu náhlému úmrtí, bohužel, kam se tedy na naše kriminály hrabou americké nemocnice, žejo, soudruzi.

 

Neustálé odvolávání činěné Horváthovou a spol. na "plicní embolii" a při tom úmyslně zamlčet původ této má přibližně stejnou cenu jako konstatování, že kdosi zemřel na zástavu srdce a zapomenout podotknutí, že do srdce oné osoby byla vpálena kulka, natož aby se snad pátralo, kdo tu kulku vypálil. No přece, po takovéto zástavě srdce se umírá i v těch nejlepších amerických nemocnicích, žejo soudruhu Kojzare. A k tomu všemu si ten neseriozní "senátor" Hoyer v Americkém antikomunistickém centru dovolí prosím prohlásit, že okolnosti smrti Pavla Wonky jsou prý nejasné. Taková nehorázná lež!! Tak to je teda, soudruzi, pořádný bordel, s tím by se mělo něco dělat. Do soudní síně soudružky Horváthové s ním, ta mu již ukáže jak s každým kdo uráží naše veřejné činitele a společenské zřízení dovedeme zatočit. Stačí se jen zeptat jistého Pavla Wonky.

 

 

James V. Jakoubek

April 29th 2010