Dobrá zpráva z Belgie: Střídavá výchova má přednost.

 

Originální text z belgického tisku:

(http://www.vrtnieuws.be/nieuwsnet_master/versie2/deutsch/details/060905_AufteilungSorgerechtszwbeidenElternteilen/index.shtml )

 

Při úpravě péče o dítě musí soudce při rozvodu v budoucnu upřednostnit střídavou výchovu, jsou-li rodiče zajedno. Nový zákon je uveřejněn ve sbírce zákonů.

Střídavá výchova je rozdělení péče o dítě mezi oba rodiče. Děti tráví střídavě přibližně stejnou dobu u otce a matky. Dosud rozhodoval v případě rozvodu soudce a to i v případech, kdy se rodiče dohodli. Ve čtyřech z pěti případů přiřkl soudce děti matce. Otec měl děti zpravidla každý druhý víkend, pakliže se rodiče nerozhodli pro jinou regulaci. Dle nového zákona se musí soudce řídit vůlí rodičů, jestliže jsou jednotní. V případě, že mezi rodiči není dohody, musí soudce napřed zkoumat, zda je střídavá výchova možná.

 

Kritika střídavé výchovy

Komisařka pro dětská práva Ankie Vandekerckhová (foto) poukazuje na to, že nejlepší řešení pro dítě je vždy to, s kterým souhlasí oba rodiče. Střídavá výchova není proto vždy to nejlepší, nestojí-li za tím oba rodiče. „Lidé mi mohli nabýt nesprávného dojmu, že střídavá výchova je jediný „svatý“ model, ale každá rodina je jiná“, míní Vandekerckhová.
Organizace „Trvalé rodičovství“ se obává, že děti by se mohly stát tímto způsobem schizofrenní a nebo by si jen těžko zvykaly na rozdílné zvyklosti otce a matky. Minulý rok bylo v Belgii 30.844 rozvodů. Téměř jedna čtvrtina nezletilých vyrůstá v rozvedených rodinách.

 

Cesta ke střídavé výchově je volná

Odpoledne 21.3.2006 odsouhlasili poslanci v právním výboru první komory belgického parlamentu zákon, kterým se bude pro příště řídit střídavá péče. Doposud museli soudci péči o dítě při rozchodu rodičů mezi ně rozdělit respektive upravovat. V podstatě se ale řídili soudci v případě rozvodu jednoduchým schématem a přiřkli dítě matce. Doposud bylo právo na výchovu a péči v rozvodovém procesu plně v rukách toho kterého soudce.

 

Díky novému zákonu, který musí ještě odsouhlasit zbylé dvě komory belgického parlamentu – patrně čistá formalita, neboť panuje všeobecný konsens – bude rozdělení práva na péči mezi oba rodiče normou. Soudci se mohou od zákonné předlohy odchýlit pouze v případě, že pro to existují dostatečné důvody. Ty se budou zakládat v prvé řadě na materielních důvodech, jestliže např. jeden z rodičů žije v takových domácích podmínkách, které nepřipouštějí výchovu a péči o dítě a nebo žijí-li bývalí partneři v příliš velké vzdálenosti od sebe. Doposud byli rodiče okázáni při rozvodu na čistě subjektivní názory soudce. Jestliže takový soudce nepovažoval společnou nebo střídavou péči za právně dobré řešení, nevyslovil také tímto směrem žádný rozsudek.

 

Vlámský socialista Guy Swennen, který návrh tohoto zákona připravil, říká k této – právním výborem přijaté – iniciativě: „Vědecká zkoumání prokázala, že toto uspořádání přináší více předností než nevýhod. Na tomto návrhu jsme ve výboru pro rodinné právo pracovali déle než rok. “

 

 

Komentář  MannDAT (www.manndat.de): Argumentace odpůrců je více než hubená, téměř již přihlouplá. Také v Belgii používají odpůrci střídavé výchovy rádi nepřípustným způsobem množné číslo: „... když rodiče za tím stojí .“

Když jeden z rodičů není se střídavou péčí srozuměn, měl by vyhledat pomoc psychologa a nebo se dobrovolně vlastní péče o dítě vzdát. Každý rodič by měl mít právo vzdát se v takovém případě péče o dítě. A citát: „...děti by se mohly stát tímto způsobem schizofrenní a nebo by si jen těžko zvykaly na rozdílné zvyklosti otce a matky“? Jsou snad děti schizofrenní, když musí strávit dopoledne ve škole?