Výzkum v oblasti domácího násilí na ženách v České republice firmou SOFRES FACTUM, s.r.o.

 

Firma Sofres Factum, s.r.o. se věnovala ve dnech 15. - 22.10. 1999 šetření, které mělo za úkol zmapovat názory občanů ČR na problematiku domácího násilí na ženách. Výzkum byl realizován na souboru 1060 obyvatel ČR starších 18 let na principu kvótního výběru. Kontrolované kvóty byly: pohlaví, věk, vzdělání, region a velikost místa bydliště. Zjištěné údaje byly po kontrole . zpracovány souborem statistických programů SPSS. Byly získány tabulky třídění 1. stupně a druhého stupně podle identifikačních proměnných.

 

Analytická část:

1. Představy o výskytu domácího násilí na ženách.

Více než polovina lidí (55,1 %) uvedla, že domácí násilí na ženách u nás není běžné. Naopak třetina (34,1%) občanů projevy domácího násilí vůči ženám za běžné považuje. Při podrobnějším pohledu lze říci, že čtvrtina obyvatel vnímá domácí násilí na ženách jako spíše běžné, za velmi běžné ho označuje pouze 8,6% dotázaných. Téměř polovina lidí se kloní k názoru, že tento jev v našich domácnostech není příliš běžný (46,2%) a pouze 8,7% občanů ho nepovažuje vůbec za běžný. 10,7% občanů se k dané otázce nedokázalo vyjádřit.

Za spíše běžné považují domácí násilí vůči ženám právě ženy (30%) a lidé žijící v domácnostech s průměrným hrubým měsíčním příjmem do 7.000,­(32,2%), tedy dotázaní v nejnižší příjmové kategorii. Jako velmi běžné označují domácí násilí na ženách především lidé ve věkové kategorii 30-44 let  (11,6%). Názor, ~e tento jev není příliš běžný (53,3%) mají lidé ve věkové kategorii 45-59 let. Na tuto otázku nebyli schopni odpovědět především lidé starší 60 let (14,6%) a lidé se základním vzděláním (15,3%). V rámci jednotlivých sociodemografických skupin dále nebyly zjištěny výraznější rozdíly.

 

2. Formy domácího násilí na ženách.

Ve výzkumu se měli dotazovaní vyjádřit na téma, do jaké míry jsou v ČR běžné jim předložené formy domácího násilí na ženách. Výsledky jsou shrnuty v následujících tabulkách.

 

Jednotlivé formy domácího násilí

 

v%

 

 

 

 

Běžné

Není běžné

Nevím

Zesměšňování

47,8

16,8

35,4

Obviňování

41,8

19,8

38,4

Vyhrožování

37,7

23,3

39

Obtěžován í

35,1

25,6

39,2

Znásilnění

15,7

52,5.

31,8

Bití, kopání

10

56,3

33,7

Jiné

7,3

22,7

69,9

 

Tabulka č. 5: Jednotlivé formy domácího násilí

Zdroj: /42: 16/

Jak výsledky ukazují lidé za běžné způsoby domácího násilí považují především zesměšňování ( 47,8%) a obviňování (41,8%). V menší míře pak pro jevy vyhrožování ( 37,7%) a obtěžování (35,1 %). Přiklánějí se tedy spíše k projevům psychického nátlaku než přímého fyzického násilí (znásilnění 15,7% a bití, kopání 10%). Přímý fyzický atak v podobě znásilnění, bití a kopání nepovažují lidí v ČR vesměs za běžný. Je třeba ovšem připomenout, že právě tyto formy násilí jsou považovány za společensky nepřípustné a postižitelné, a proto mohou být respondenti ve vyjadřování svých názorů obezřetnější.

Pokud se týká hlubší analýzy, ženy častěji než muži považují za běžné projevy psychického nátlaku ve formě zesměšňování, vyhrožování a obviňování. Rozdíly mezi muži a ženami specifikuje tabulka č. 6.

Postoje mužů a žen k běžnosti

výskytu

jednotlivých forem domácího násilí

 

Běžný projev

 

 

Muži

Zeny

celá populace

Zesměšňování

38,9

56

47,8

Obviňování

34,3

48,6

41,8

Vyhrožování

30,2

44,6

37,7

Obtěžován í

32,9

37,2

35,1

Znásilnění

13,5

17,6

15,7.

Bití, kopání

9

11

10

 

Tabulka Č. 6: Postoje' mužů a žen k běžnosti výskytu jednotlivých forem domácího násilí

Zdroj: /47: 17/

Zesměšňování považují za běžné především vysokoškolsky vzdělaní (60%), mladí lidé do 29 let (51,1 %) a lidé se středoškolským vzděláním bez maturity (51,1 %). V případě vyhrožování s rostoucím věkem klesá přesvědčení o běžnosti této formy domácího násilí. Opačný trend se projevuje v případě závislosti hodnocení vyhrožování a vzdělání respondentů. S rostoucím vzděláním se zvyšuje počet těch, kteří tuto formu nátlaku považují v české společnosti za běžnou ( 27,3%) lidí se základním vzděláním - nevyučení, (42,8%) lidí se středoškolským vzděláním s maturitou. Výjimku tvoří pouze vysokoškolsky vzdělaní (35,7%). Z tohoto průzkumu byly zjištěny významné statistické rozdíly mezi muži a ženami a zajímavé bylo také to, že se více než třetina dotázaných nedokázala k tématu výskytu jednotlivých forem domácího násilí vyslovit. To se týká obzvláště lidí starších 60 let.

V průzkumu bylo použito těchto otázek.

Jak běžné je u nás domácí násilí na ženách?

Velmi běžné………………………………1

Spíše běžné............................................. 2

Nepříliš běžné…………………………….3

Nebo není vůbec běžné…………………...4

Neví, neumí se rozhodnout……………….5

Nyní Vám přečtu podoby, jaké může domácí násilí na ženách mít a Vy mi prosím u každého řekněte, jestli u nás je a nebo není běžné. ( Běžné - 1, nevím, těžko říci - 2, není běžné - 3),

a/ zesměšňování,

b/ vyhrožování, či obtěžování,

d/ obviňování,

e/ bití, 'kopání ,

f/ znásilnění,

g/ jiné - jaké, vypište...

 

Hlavní zjištění

Více než polovina občanů je přesvědčena o tom, že domácí násilí na ženách není v ČR běžné.

Lidé považují za běžné spíše projevy psychického nátlaku ( zesměšňování, obviňování, vyhrožování a obtěžování) než přímého fyzického násilí (znásilnění, bití, kopání).

Vnímání domácího násilí na ženách se v postojích mužů a žen odlišuje.

Ženy jsou k projevům psychického nátlaku citlivější." / 42: 15 /

 

 

Zdroj: Mgr.. Soňa Svobodová (Vedoucí práce: Doc. PhDr. Ladislav Zapletal, CSc.): Problematika nárůstu domácího násilí v současné české společnosti (Diplomová práce). Masarykova Univerzita, Pedagogická fakulta, Brno, 2001

 

Literatura