Jak  slouží jímka  „prevence domácího násilí“ s vládní podporou?

KAPŘI SI  NEVYPUSTÍ RYBNÍK

Architekti, inženýři a stavitelé mají jednu společnou, prostou zkušenost. Zní: Chci li mít pod stavbou vodu, postačí, když v objektu vyhloubím jímku. Kdyby jí nebylo, nemohla by se do ní kapalina koncentrovat. Když už tomu tak je, může  začít náročné odčerpávání, které ovšem také něco stojí… Stejně tak s „domácí tyranií“.

            Propagátorské nadšení  o vypátrání tzv. „domácího násilí“ za každou cenu, je domovem v nejrozsáhlejším molochu vlády České republiky, a to na Ministerstva vnitra. Srdcem, které rozlévá otrávenou krev do celostátního krevního řečiště je pak zřejmě odbor prevence kriminality: Čím méně dětí v ČR -  tím víc násilí – tak zní nepřímá úměra ve statistice.

            Proč vlastně? Tohle tzv. „domácí násilí“, bylo z podnětu feministického hnutí  „objeveno“ původně v USA a Velké Británii, tedy v zemích, kde mají prokazatelně nejvyšší   rozvodovost a významný počet svobodných matek. Obdobně,  jak vyznívá charakteristika v České republice aj. v postkomunistických zemích, s dobře domestikovaným feminismem rudé tyranie. Ostatní, povětšině katoličtější země se hladce obejdou beztoho.

            Nicméně zde,  v druhdy mírumilovných Čechách, již  léta „fenomén domácího násilí“ , za vydatné podpory státu, úspěšně plní kapsy všemožných „vědátorů“, psychologů a psychiatrů bez ohledu na přirozenou etiku.  Ta tvrdila, že muž je ženě nejbližším spolupracovníkem.

            Je nadmíru zvláštní, že právě z citovaných západních zemích  pocházejí nadnárodní obchodní firmy, parazitující na celých populacích podobně jako rakovina – svými tabákovými výrobky. Jaká to  shoda zvláštních náhod, že před  projednáváním nadmíru schizofrenního  tzv. „tabákového zákona“, jenž na rozdíl od kulturního západu, ještě uvolňuje kuřácké zvyky,  došlo také k eskalaci propagandy boje proti tzv. týrání žen v českých domácnostech.

            MV ČR  vypustilo z lahve džina domácího týrání, stejně jako by vyhloubilo jímku na fekálie. Podle publikační činnosti poměrně velmi mlhavého pojetí, je pravdě vědeckou  porodní bábou  citovaného „fenoménu“ je doc. Ludmila Čírtková z POLICEJNÍ AKADEMIE. Nejde o komický film.  Tam   pracuje jako vedoucí katedry společenských věd. Je ale snad jen příznačné, že je podle stanice ČRo 6 je  také spolupracovnicí „BÍLÉHO KRUHU BEZPEČÍ“.

            Tento kruh je podobně jako jiné,  jemu podobné klientelistické „kruhy“  a „DONA“, hlavním propagátorem  odhalování tzv. „násilí za zavřenými dveřmi“ Právě tam by totiž policie ráda docházela kdykoliv se jí zamane. Nyní jí k tomu stačí jednoduché oznámení, třeba od jakési anonymní sousedky, které vlastně ani nemusí být myšleno vážně…

            Termín „Za zavřenými dveřmi“ jsem s dovolením převzal z policejního tisku, a tak byl nejspíše  vytvořen těmi, co tam donedávna směli  jen čmuchat.  Je však výstižný, a svědčí o tom, že  s  ním přišli právě odborníci z prevence,  donedávna tak  masově zneužívané v době  totalitního státu.   Od něho se ostatně nynější česká demokratura,  pokud jde o její protirodinnou politiku, bohužel,  nijak neliší…

            Státní struktury, vzniklé  v hloubi totality, stále více však bující i dnes,  totiž potřebují udržet vysokou zaměstnanost žen. Byť by měl národ vymřít, protože nesmírná zaměstnanost všeho obyvatelstva je téměř výhradním zdrojem příjmů státní byrokracie. Sedm set padesát tisíc (750 000) státních zaměstnanců a až 3x vyšší počet soudců na jednotku obyvatel(!), než v multikulturních státech EU si to přímo vynucuje. Kdo by je živil? Policejní stát!

            Proto tu musí proto udržet stávající alimentační systém,  event. dle paragrafu 213 tr. zák. co nejvíce obyčejných tatíků  pozavírat. Pak bude zadlužených platičů daní v robotárnách dost a soudcům st. zastupitelům aj. zaměstnancům  a z čeho vyplácet další nnnnnácté platy!

Nestačí, že máme 2x tak plné věznice jako v okolních západních demokraciích, musíme být Ukrajinou v Evropě. Jenom kvůli tzv. neplacení výživného, je ročně vzato do „ ťurmy“ více jak 11.000, (jedenáct tisíc)  lidí, většinou mužů. Uplatnění tohoto paragrafu je podle Kriminalistického časopisu bráno jako trestný čin proti mládeži. Jde přímo o statistické kouzlo, to snad chápete.Ostatně, Evropská unie, pro své vězeňské služby  nemá tak „vstřícný“ paragraf, jen satelity z tábora míru a socialismu, v nichž ČR svou rozvodovostí ve Střední Evropě zcela vítězí.

            Není proto ani divu, že stát, jenž vzal lidem s přirozenou morálkou i „prst boží“, požívá jejich důvěry v lepší příští. Společnost je desorientována. Aby však bylo možno přednostně  dostát nárokům věčně hladové státní byrokracie, musí se boje za kriminalizaci rodinných příslušníků. Vhodným nástrojem k tomu je blábolivá propagandistická  terminologie tzv. domácího týrání. Ono totiž ani pořádně nikde definováno není, právě jako jiné životně důležité a právně významné fikce, např. „nejlepší zájem dítěte.“  

            Výklad těchto záměrně vágních termínů nemá nic společného s universalitou nejen křesťanské, nejen přirozené, ale vlastně jakékoliv slušné morálky. Ne ideologie! Tím spíše ne stranické. V ní totiž vždy závisí na státním zaměstnanci – ópeďačce- policistce-soudkyni - co jejich byrokratický rozum a politická, se státem lokální  disciplina  vytvoří. Nejde tu o člověka, ale o zvrácený systém, na který občané, zejména děti, často pak vyrůstající bez otce,  krutě doplácí.

            Ba, dokonce filosofie českých zákonů, od 2. světové války utvářená ve státně fašizoidním duchu tohle umožňuje. Jen s její pomocí je snadné mediálně poplivat a posléze uvrhnout do vyšetřovací vazby či vězení, vlastně kohokoliv z mužů. Tomu významně přispívá i biologický hardware státu, jehož složení je v podstatě -  úmyslně vagínokratické.

            Chci tím říci, že zásadně odlišné je pojetí např. manželství v přirozené etice, kde o spolupráci  muže a ženy v manželství především jde, na rozdíl od komunistické, či materialisticko socialistické teorie konfliktu, bez nějž údajně, dle komunistů  pokroku není. Spojeným feministickým buditelkám např.  z nevládní organizace DONA, podporovaným státem prostřednictvím paní docentky Čírtkové a dalších jí podobných,  mohu doporučit pouze poctivější přístup, aby se dopracovaly k pravdě, chtějí li ji vůbec znát.  Vymezení skutkové podstaty trestného činu, vařené  z hlubinné „bramboračkové“ psychologie jíž paní docentka uvádí, zní v jejím,  pohříchu odbornickém extraktu takto: „Domácím násilím se míní velmi tvrdá a nezdravá podoba partnerských vztahů označovaná jako zneužívání partnera. Z pohledu oběti jde nejdříve o lidskou důstojnost, pak o osobní bezpečí a nakonec o život“  bez ohledu na celostní přirozenou etiku -   jsou  totiž krajně nebezpečné pro vývoj směrem k demokratické společnosti. Tu „zdravost“ partnerských vztahů v manželství  bude mástrovat fašizoidní stát nebo často sami rozvedení psychouši  či policejní akademie? Vše je možné.

            Jenže, stejně jako v padesátých létech, i dnešní  vysokoškolačka, dokonce docentka  policejní akademie Čírtková přeci musí vědět, že nejde o teoretický spor, nýbrž, že  tzv. „domácí násilí“  už kriminalizuje otce v rozvodovém řízení a dokonce  ze široka otevírá brány kriminálů. Jde o záměr. Vše se děje  za situace, kdy mladí projevují nedůvěru k instituci manželství, nejsou děti do škol a vůbec, česká populace jde do kolen.

            Rozhlasový pořad ČRo6 vysílaný letos v srpnu prozradil, že skupina samozvaných expertů, funkcionářů  DONY, mezi integrovaně patří i mladý soudce - jak jinak - z pověstné pražské „devítky“  - Tomáš Durdík, připravuje novely dalších devíti zákonů. Takhle veřejně deklarovaný střet funkcí, soudce - vnitro a státní lobby - jak je zřejmý v případě jeho účasti si nejen zaslouží stížnost ministrovi spravedlnosti, ale  je prostě eticky odporný a musím se od něj odvrátit  s krajní nechutí. Tím spíše, že za peníze daňových poplatníků provádí  DONA v časopisu POLICISTA, vycházejícím  na drahém křídovém papíru, skrytou reklamu tabákovému koncernu(!). Jakoby zisky státních zaměstnanců měl vyvážit tabakismus a rakovinu  u mladých žen, jejichž kouření je tu propagováno inscenovanými obrázky. Už slyším toho mladíka-soudce, jenž se dal do takhle  nekalých služeb feministek ze státně protěžované  DONY, jak tvrdí, že o tom nevěděl. Inu, jak je psáno v miniaturním trojúhelníčku, jenž jsem si dovolil zvětšit: „Prevence se musí vyplatit. Ministerstvo vnitra.“ Zbývá odpovědět na otázku Qui bene? Komu to slouží, komu se to vyplácí?  Odpověď je nasnadě. Jistě ne české rodině. Určitě však tahle  zbahnělá  jímka  vládní „prevence“zájmově konvenuje komunardním  státním zástupcům, soudcům a klientele z ministerstva vnitra. Je zlatým dolem pro komunardní  tyranie. Ta na tzv. „týrání“ vyhodila už nesmírnou spoustu peněz. Masmédia mají o čem psát.. Aspoň  tak lidé úplně pozapomenou na systémové týrání státem, které v našich bohulibých poměrech kriminalizováno není.(!) Mezinárodní dokumenty ho vymezují jako  trvalé nebo dlouhodobé odloučení jednoho z rodičů. Na rozdíl od kulturních  zemí světa, česká demokratura na postih státních parazitů, jaksi záměrně „pozapomněla“. Myslím, že nejde o náhodu. Naopak. Kapři si  přeci nevypustí rybník..                                                                                                                                                               ZBYNĚK ŠIMŮNEK

Uvodni strana