Emancipace.

Samozřejmě, že záleží na tom, co si pod pojmem emancipace kdo představuje.

Ženy v minulosti  neodpovídaly, ba ani vzdáleně nemohly odrážet

současné emancipační představy věčně nenasytných,  a také

svým způsobem hloupých  feministických funkcionářek v ČR, typu

paní Pavlové. Rozhodně však, věnujíce se rodičovství, byla v

porovnáním s dneškem většina žen, v manželství o poznání šťastnější.

Teprve Leninova blízká spolupracovnice A.M. Kollontajová, vyznavačka

volné lásky,  vyhlásila rozvod  za blaho a oprášila starou představu

jednoho angl. utopisty  o tom, že manželství je vlastně otroctví.

Kollontajová , proslulá svojí svou promiskuitou, k tomu přidala,

že jde o otroctví souložné. Proto se v duchu svých představ po

roce 1917 jako lidová komisařka aktivně postarala o likvidaci tradičního

ženského hnutí,  a statisíců rozpad rodin v SSSR zavedením komunistické

totalitní legislativy. Tuto filozofii "rodinných" zákonů,  zaměřenou

na výrazném omezení privátního práva a likvidaci úlohy otce,

přejala pak ČR  po II. světové válce a to v několika krocích.

Na svědomí to má mj. známý legislativec a Gottwaldův spolupracovník

V. Knapp a právnické fakulty, vč. soudobých, které dosud plodí

obdobně předsudečně a stupidní představy jako hotová moudra,

založená na "antagonistických" rozporech mezi ženou a mužem, jakoby

vykořisťovatelem. Tomu se kdysi vysmál už T.G. Masaryk a zdůraznil

úlohu muže a ženy jako vzájemně nejbližších spolupracovníků.

 

 

Zbyněk Šimůnek