http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?doc=861

 

1.    1.    jen soud může omezit styk rodičů s dětmi

Pokud je odnětí dítěte z rodiny dočasně neodvratitelné, je třeba udržet vztahy mezi rodiči a dítětem na nejvyšší možné úrovni. Zájem dítěte nelze hájit v případě, nebude-li respektována jeho existující citová vazba k rodičům. Tento aspekt může být potlačen pouze v případech, kdy by ponecháním či návratem do péče rodiče bylo dítě ohroženo na životě, zdraví, či zdravém psychickém vývoji. V praxi však často dochází ke zneužívání této výjimky. Být společně je pro rodiče a děti základním prvkem rodinného života. S tímto vědomím by měl každý sociální pracovník či pracovník zařízení, kam bylo dítě umístěno, k dítěti přistupovat. Pokud orgán sociálně-právní ochrany dětí sám rozhoduje o omezení či zákazu styku rodičů s dětmi, překračuje svoje kompetence, protože k takovému rozhodnutí je oprávněn pouze soud.

Typickou ukázkou takového postupu je případ otce čtyř dětí, který se na ochránce obrátil letos v létě se stížností na orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Na návrh OSPODu bylo vydáno předběžné opatření o předání dětí do péče zařízení Fondu ohrožených dětí – Klokánku. Z popudu pracovníků Klokánku pak OSPOD zakázal otci návštěvy dětí a později také omezil návštěvy matky na 2x dvě hodiny týdně a jen za přítomnosti třetí osoby.

2.     2.     Příběh jedné rodiny

Na začátku února se na OSPOD obrátila matka s žádostí o dočasné umístění svých dětí do zařízení Klokánek. Zdůvodnila tento krok podezřením, že otec jedno z dětí sexuálně zneužíval, že na něj podává trestní oznámení a děti potřebuje na přechodnou dobu umístit do zařízení, než si najde jiné bydlení. V Klokánku nebyla ihned volná místa a tak šly děti nejprve na dobrovolný pobyt do krizového centra. Přijetí do Klokánku bylo dohodnuto o necelý měsíc později. V mezičase se však matka znovu dostavila na OSPOD s tím, že si své obvinění rozmyslela, chce je vzít zpět a chce si také odvést děti domů. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo prošetřováno podezření otce ze závažné trestné činnosti a matka s ním i nadále žila v jedné domácnosti, podal OSPOD k soudu návrh na nařízení předběžného opatření o svěření dětí nejprve do krizového centra a posléze další návrh na umístění dětí do Klokánku, kam matka jejich umístění původně žádala. Soud tato rozhodnutí vydal a od 5. 3. jsou děti v Klokánku. Ve stejném měsíci však bylo zastaveno trestní stíhání otce pro sexuální zneužívání. Matka proto podala návrh na zrušení předběžného opatření o svěření dětí do výchovného zařízení, ale návrh byl zamítnut.

Po převzetí dětí do péče Klokánku rozhodl OSPOD z popudu pracovníků tohoto zařízení o omezení návštěv rodičů na dobu maximálně 2 hodin 4x týdně. Následně, na základě zprávy Klokánku, že děti návštěvy otce odmítají, vydal OSPOD další rozhodnutí, kterým odvolal svůj souhlas otci s návštěvami. Klokánek i nadále zasílal OSPODu četné zprávy, v nichž uváděl, že děti měly být dle jejich názoru otcem fyzicky a psychicky týrány, a žádal, aby OSPOD na otce podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby. To také OSPOD 2. 5. 2007 učinil i s návrhem, aby by v rámci soudního řízení zpracován znalecký posudek z oboru pedopsychologie. I v tomto případě však bylo trestní stíhání zastaveno, protože se podezření neprokázalo. Kontakt otce s dcerami je přesto stále zakázán, a to již na základě soudního rozhodnutí. Proti tomu se rodiče odvolali. Aktuální stav je takový, že soud rozhodl o svěření dětí rodičům, ale domů se vrátili jen oba chlapci. Klokánek podal orgánu sociálně-právní ochrany dětí zprávu, že obě dívky domů nechtějí, proto OSPOD znovu podal návrh na předběžné opatření, na základě kterého dívky v Klokánku zůstanou.

3.     3.     Styk rodiče s dětmi může omezit nebo zakázat pouze soud

Základní princip sociálně-právní ochrany dětí, tedy zájem a blaho dítěte, je deklarován jednak čl. 3 bodem 1) Úmluvy o právech dítěte, tak ustanovením § 5 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Článek 9 odst. 1 úmluvy deklaruje právo dítěte, aby nemohlo být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. Pouze v krajních případech ohrožení zdravého vývoje dítěte (například, jde-li o zneužívání nebo zanedbávání dítěte rodiči), soud styk rodiče s dítětem omezí nebo úplně zakáže. Je podstatné si uvědomit, že spolu se svěřením dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc či jiného zařízení nezaniká ani rodičovská zodpovědnost, ani právo rodiče na styk s dítětem.

Veřejný ochránce práv konstatoval po ukončení šetření pochybení v postupu OSPOD. Oprávnění zasáhnout do vztahů mezi rodiči a dětmi sice orgány sociálně-právní ochrany dětí sdílí se soudy, ovšem nejzávažnější rozhodnutí, jakými je omezení styku dětí s matkou a zákaz styku dětí s otcem, náleží výlučně do pravomoci soudu. Důvodem pro rozhodnutí o omezení a zákazu styku je zejména ohrožení fyzického zdraví dítěte, ohrožení jeho psychického zdraví, ale i jiné skutečnosti mající zásadní negativní vliv na dítě. Okolnost, že ten, kdo má děti ve své faktické péči (v tomto případě FOD), odmítá jeho styk s rodiči, relevantním důvodem není.

Ochránce OSPODu také vytýká, že se při hodnocení případu nezabýval diametrální odlišností zpráv o rodině, jak mu je poskytoval FOD a specializovaná státní organizace Krizové centrum. Zatímco v Krizovém centru pracovali odborně s celou rodinou a ve vztazích nezjistili žádné problémy, v Klokánku byly děti od rodičů izolovány a nikdo ani s nimi, ani s celou rodinou odborně nepracoval. Tato skutečnost nutně vzbuzuje vážné pochybnosti jak o objektivitě zpráv poskytovaných FOD, tak o objektivitě rozhodování orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

OSPOD se dopustil závažného překročení svých pravomocí, když opakovaně vydával rozhodnutí o omezení a zákazu styku dětí s matkou a otcem. Platí totiž zásada, že veřejnou správu, jíž je zde konkrétně výkon sociálně-právní ochrany dětí, lze vykonávat jen na základě a v rámci zákonného zmocnění. Veřejná správa musí mít vždy zákonný podklad, tzn. že orgány pověřené k výkonu veřejné správy mohou jednat pouze na základě zákona, v jeho mezích a způsoby, které stanoví zákon. Rodiče přitom mají právo na péči a styk s dětmi ze zákona bez jakýchkoliv podmínek, dokud se neprokáže, že existují závažné důvody, které by tomu bránily.

Pro provedení právní analýzy samotného případu i vyjádření příslušných úřadů k zprávě o výsledku šetření veřejný ochránce práv konstatuje, že tento případ ukazuje nedostatky v postupech i postojích pracovníků OSPOD. Z tohoto důvodu ochránce požaduje, aby úřad městské části:

1. Seznámil pracovníky na úseku sociálně-právní ochrany dětí se závěry šetření a především je poučil o nedostatku kompetencí OSPOD k vydávání povolení, souhlasů či nesouhlasů s kontaktů dětí umístěných v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc s rodiči.

2. z titulu úřadu příslušného k výkonu sociálně-právní ochrany dětí upozornit ředitelku Klokánku, že není oprávněna omezovat či stanovovat podmínky pro kontakt rodičů s dětmi (s výjimkou omezení stanovených rozhodnutím soudu)

3. provést kontrolu spisů OSPOD v případech, kdy došlo k umístění dětí do zařízení pro okamžitou pomoc, a zjistit, za není i v těchto případech neoprávněně bráněno v kontaktu rodičů s dětmi.