Komunistické  smýšlení na soudech, namísto přirozeného práva, má sílu hnutí

Z DOKUMENTŮ  SOCIALISTICKÉHO RÁJE, ANEB,SKŘÍPE TO!

Protože je u nás stále mnoho lidí, kteří nostalgicky vzpomínají na politické uspořádání minulého režimu, musíme na ně pamatovat. K ohlédnutí patří málo známá umělecká tvorba, ba v době estrád, zcela opomenutá. Ano,  je  to umělecký útvar, o němž se žádný   z teoretiků  socialistického realismu nikdy ani slovem  nezmínil: Lidský dokument, básně politických vězňů. Abych  jaksi dodatečně, zaplnil  onu mezeru v politickém vzdělávání, a také zároveň upozornil na fakt, že na soudech se vrší nesmysly v rozsudcích  soudců z řad „avantgardy“ dělnické třídy, jednu cituji:

„Tak žiji ze dne na den v tom nesmyslném štvaní.

Celý den dřu se, abych šel hladov spát.

A kdyby mne snad trýzeň má k protestu pobídla,

pán už se mnou poradí si v korekci bez jídla.

Pro mne není soucit, jen vyhrůžky a práce,

když  na nemoc si stěžuji, vždy marně:

Jsem politický delikvent, nepřítel  a vlastizrádce.

Kůň a stroj stojí tisíce a já jsem zadarmo.

Dej Bože, abych se dočkal dne, kdy člověkem se stanu

a svoje pouta prokletá, zřím na rukou svých pánů!

Ať domů se vrátím a s drahými shledám, ať najdu klid,

Ať najdu mír, který tak dlouho hledám.“

Nevíme přesně, kde tato báseň vznikla, na kterém českých  z gulagů. Zda na Jáchymovsku, Tachovsku či Příbramsku. Je ale výpovědí jednoho z desetitisíců politických  vězňů. Bohužel, jde dodnes o nejtajnější stránku českých dějin, a  tak se musíme spokojit s tím, že mi ji dali pracovníci Muzea III. odboje v Příbrami. Obdobných dokladů,  mají velké množství. Současný ministr spravedlnosti Pavel Němec, jako garant právního státu, by  však měl  zamezit tomu, aby  kolegové právníci  už nebyli příčinou vzniku obdobných zpěvů současných. Mohli by je pět třeba otci, bezdůvodně separovaní od vlastních dětí soudními průtahy! Vidíte sami: Vskutku není vyhráno…  Naopak, tristní stav soudů v mnoha oblastech dokazuje, že namísto přirozeného práva, které   nám sice po „sametu“  - ale  zároveň před schvalováním výhod pro soudce - ústy D.Burešové, tehdejší parlament nasliboval, vládne v justici často jen  ideologické, vulgárně levicové smýšlení. Ve zfeminizované  justici ( 80%žen),  vychované komunistickými bludy, např. v rodinném právu vůbec není ctěna pravda(!). Hluboké stranické temno vládne v soudcovském vzdělávání. Sociologie práva se téměř nepěstuje. Za takového podhoubí pak stranická ideologie komunismu snadno přežívá v různých  obdobách tzv. „asistenčního státu.“ Účelem je vyždímat z lidí na daních, event. přes  různou formou kriminalizace otců, prostředky na vydržování nadbytečných soudců a zbytečné armády státních zaměstnanců.České  rodiny jsou zřejmě rozbíjeny samotnými soudy, jež by je měly chránit! Dětem se odebírají přirození otcové a jsou nahrazovány státní  „péčí“, jež namnoze končí kriminálem. Volnou ruku má kdejaká nezkušená husička, vyškolená štěbetáním v komentáři ZoR svojí právnické družky. A proč stále viním nejvíce soudy? Protože na nich se  tzv. „právo“ řídí  svědomím soudců, které je bohužel často jen plodem marx-engelsovských výmyslů.Vždyť sami nahlédněte třeba do  Komunistického manifestu (1848), abyste se přesvědčili, s jakou důkladností ho dodržuje dnešní Česká republika. Komunistické  smýšlení na soudech, namísto přirozeného práva, má sílu hnutí. Jenže, skřípe to: Kam to asistenční stát dopracoval lze vidět i ve faktu, že soudcům bude  (jakožto náhrady nadbytečných platů),  vyplaceno bratru  asi 600 miliónů korun, zatímco na nejnutnější výdaje domovů důchodců pro asistenční službu se prostředků nedostává. Nejméně 6 miliónů např. stále chybí aby bylo možné zajistit asistenty těžce postiženým, nemobilním lidem. Takový je ten socialistický ráj, budovaný z kapes poplatníků  od roku 1989 dodnes. Jo, jo, skřípe to.                 ZBYNĚK ŠIMŮNEK