Muži jsou na tom hůře.

 

Varšava - Moderní muži přistupují na faustovskou transakci: zříkají se roků života za iluzi moci, napsal polský list Gazeta Wyborcza. Začneme samozřejmostí. Muži se dožívají nižšího věku. Spolužačky je přežijí v průměru o osm let. Muži neumírají dříve vinou evoluční chyby, ale protože ve zdánlivě patriarchální kultuře se mužský život méně cení. Kratší žití je důsledek sociálních norem, které utlačují muže.

 

 

Pokud žena uhodí muže a muž udeří ženu, druhá situace vyvolá větší pobouření. Rozdíl v přípustnosti násilí podle pohlaví je vidět i ve statistikách násilí na dětech. Otcové i matky spíše praští syna než dceru.

Víme o tragédii 20.000 bosenských žen znásilněných za války. Ale víme, že ze 100.000 zabitých bylo 90.000 mužů? I v Kosovu 90 procent z 12.000 albánských obětí byli muži. Nelze to pominout tím, že muži bojují: v Bosně tvořili muži 75 procent ze 40.000 civilních obětí. Ačkoliv ženy tvoří 11 procent amerických jednotek v Iráku, z téměř 4000 padlých bylo jen 95 žen (2,4 procenta). Stále převládá mínění, že život ženy je posvátnější.

Pohrdání mužským životem se promítá do masové kultury. Průměrné americké dítě do osmnáctin uvidí na obrazovce 40.000 vražd. 97 procent obětí jsou muži. Jsou zabíjeni, protože je to v naší "patriarchální" kultuře zvykem.

Rozdíl se projevuje i ve výměru spravedlnosti. Podle amerických statistik manželky vraždí své manžely skoro stejně (ze 41 procent) jako muži své ženy. Ale v průměru je muž odsouzen na 17,5 roku, žena na 6,2 roku. Zabije-li muž ženu, je stvůra, nezasluhující slitování. Naopak žena jistě měla dobrý důvod a zavražděný dostal, co mu patřilo.

Poláci třikrát častěji než Polky umírají v důsledku nešťastných náhod i tvoří přes 90 procent obětí pracovních úrazů.

Lhostejnost vůči zdraví mužů dokonale vystihuje zdravotnictví, zaměřené spíše na léčbu žen. 85 procent výdajů amerického National Institute of Health na výzkum je sice věnováno nemocem nesouvisejícím s pohlavím. Ale 10 procent je určeno na ženské nemoci a jen pět procent na choroby typicky mužské, ačkoliv Američan v průměru žije o pět let méně než Američanka. Na výzkum rakoviny prsu se v USA dává šestkrát více než na výzkum rakoviny prostaty, ačkoliv pravděpodobnost úmrtí je stejná.

Neúcta k životu a zdraví mužů není jedinou diskriminací. Paternalistické vymezení místa v rodině a v profesi je prokletím mužů. Vyžaduje se od nich, aby byli rozhodní, silní, bezohlední (k sobě), dosahovali úspěchu a vydělávali. Pláč a slabost jsou zakázány. Ztráta práce muži snižuje šanci na nalezení partnerky, zvyšuje riziko nervového zhroucení a jiných nemocí i krátí život. Pro muže je nezaměstnanost tím, co pro ženu znásilnění.

Za společenské postavení ženy odpovídá hlavně její muž. Chudá, leč chytrá a pilná dívka snadno nalezne partnera z vyšší vrstvy. Pro muže je takový vzestup mnohem obtížnější. Proto jsou muži ochotni jak více riskovat, tak i strávit život nudnou dřinou.

Muže více ohrožuje každá prohra či slabost. Podle amerických údajů se častěji rozpadají manželství, v nichž muž vydělává méně než žena, prudce též stoupá riziko ženiny nevěry. V rodinách z amerických vyšších vrstev je podle bioložky Helen Croninové šance, že muž není otcem dětí, menší než jedno procento. Ve slumech, kde muži často bývají dlouho bez práce, tato pravděpodobnost stoupá na 30 procent.

Podle průzkumů na amerických univerzitách si ženy vybírají povolání, která jim poskytují více uspokojení a bezpečí a méně dřiny. Muži dávají přednost vyšším výdělkům. Proč to pobouření, že muži vydělávají o špetku více? Musejí víc a déle dřít, protože je k tomu nutí dělba rolí. Ženy nevydělávají méně vinou diskriminace, ale protože si všimly, že na světě jsou zajímavější věci než dvanáctihodinové šichty. Muži na výběr nemají.

Pak lze pochopit i statistiky sebevražd. Poláci je páchají šestkrát častěji než Polky. Nejčastěji v době osvojování s mužskou rolí.

Diskriminace mužů je o to zákeřnější, že podle převládajícího mínění se mužům se žije lépe. Ale ve všech kategoriích kvality a délky života mají ženy náskok. Žijí déle, jsou zdravější i vzdělanější - a hlavně častěji mohou řídit svůj život tak, jak skutečně chtějí, zatímco muži umírají v honbě za iluzemi moci, prestiže a bohatství.

Jistě, na Zemi jsou místa, kde se ženám žije mnohem hůř než mužům. I ve vyspělých zemích jsou vystavovány domácímu násilí či obtěžování. Ale západní společnosti v emancipaci uvázly na půli cesty. Ženy se dávno osvobodily z okovů "patriarchální" kultury, muži v nich tkvějí.

Zvláštní fond pro léčbu a prevenci předčasné úmrtnosti mužů, stejný věk pro odchod do důchodu, otcovské dovolené - to je jen pár praktických nápadů. Ale s přehlíženou diskriminací mužů se dá vypořádat jedině vymýcením zbytků "patriarchální" kultury v našich hlavách.

Autor: ČTK