Hospodářské novinyHN.IHNED.CZ  18. 7. 2007  00:21

Tomáš Němeček: Má soud napravovat život? O Tereze a paní Fainové

 

 

HN, názory

 

Nedělám rozvodové spory, jen pro stálé klienty, říká Tomáš Sokol. I vesele

otrlého advokáta odpuzuje průvodní citové vydírání a manipulace s dětmi, od

jakých přihlížející s pocitem studu a trapnosti odvracejí pohled.

To platí i o známém případu desetileté dívky, kterou soudce kvůli obstrukcím

matky poslal na pozorování do léčebny. Autor diáře by už do případu nevrtal -

nebýt jednoho letošního nálezu Ústavního soudu se silnou a naléhavou větou:

"Funkcí soudu [není] vychovávat k lepšímu životu."

 

Divoký jako Starý zákon

Všimli jste si, jak se v případu oné dívky, Terezy Chocové, vytvořila dělicí

linie mezi muži a ženami? Rozhodnutí soudce z Prahy 8 Miloslava Sládka hájí - a

počínání matky v různé míře odsuzují - předseda Soudcovské unie, psycholog

Jeroným Klimeš, spoluautor právního průvodce rozvodem Daniel Novák či komentátor

Petr Uhl.

Naproti tomu vztah matky s dcerou vyzdvihuje poslankyně ČSSD Čurdová, sdružení

proFEM, mluvčí motolské nemocnice nebo specialistka na rodinné právo Růžena

Jansová. Místopředsedkyně Ústavního soudu se v názoru na případ neshodla se

svými asistenty-muži.

Autor diáře nepředstírá, že by se dokázal povznést nad své vlastní maskulinní

uvažování. Matka si teatrálně zve kamery a předčítá z dceřiných smutných

textovek. Nynější neštěstí však zavinila hlavně ona. Než by svěřila dceru otci,

raději dvakrát zaplatila pokutu 7000 Kč. Než jí soudce uložil - nepravomocně -

dvacet tisíc za každý ze čtyř odepřených víkendů.

Poslat zdravé dítě přes léto na psychiatrii byla jistě pitomost. Ale má v sobě

divokou a přísnou starozákonní spravedlnost: teď zpytujte svědomí, kam dceru

dostala vaše zarputilost! Jako když Šalamoun rozhodoval, která matka dítě miluje

a která ho chce jen vlastnit.

Jenže Ústavní soud varuje: nelze se "pokoušet vytvořit stav, jaký by soud

považoval za vhodný pro osobní život zúčastněných."

 

Babička, která nechce otce

Soud tehdy řešil mnohem zapeklitější případ než spor o Terezu Chocovou. Do

literatury může vstoupit jako Fainová vs Waldmann.

V tomto vesnickém příběhu z Domažlicka nejde o dva bývalé manžele, ale o babičku

a "otce". Proč ty uvozovky? Pana Waldmanna opustila manželka a ze vztahu s

milencem se jí narodila dcera. Nerozvedla se však a bydlela i s dítětem u

milencovy matky, paní Fainové. V prosinci 2003, když byl dítěti rok, se paní

Waldmannová s milencem zabili při autonehodě.

Protože manželé nebyli rozvedeni, podle tzv. první domněnky otcovství byl za

otce uznán manžel, pan Waldmann a dítě si ihned odvezl. Babička Fainová se však

nevzdala. S pomocí Nejvyššího státní ho zastupitelství si vymohla testy DNA a -

prokázalo se, že pravým otcem je mrtvý milenec.

Komu dítě dát? Psycholog-znalec bezradně řekl, že v životě nezletilé mají

"nezastupitelný a značný význam" všichni zúčastnění. Jen spolu dospělí jaksi

nedokáží vyjít. Soudy se tedy snažily o smír, daly panu Waldmannovi práva téměř

v rozsahu střídavé péče.

I z popisu Ústavního soudu lze vyčíst, že zejména babička Fainová se chovala

dosti nesnesitelně. Na pana Waldmanna podala čtyři trestní oznámení (včetně

nařčení z pohlavního zneužívání, později vyvráceného), organizovala petice,

stěžovala si na podjatost. Domažlická soudkyně se pak skutečně znechuceně

prohlásila za podjatou, neboť si během sporu k Fainové "vytvořila negativní

vztah".

A přesto Ústavní soud rozhodl ve prospěch paní Fainové.

 

Hlas krve

Biologická rodina má přednost, jak už několikrát v jiných případech řekly

německý ústavní soud a Štrasburk. Soud - a stát vůbec - nemá nezasahovat do

rodiny víc, než je nutné. Pokud jsou dospělí nesnesitelní, dělají si naschvály a

veškerá dobře míněná snaha o smír vede k čím dál větším konfliktům, soud je nemá

vychovávat. Zvlášť ne na úkor dítěte.

"Minulý režim byl v mých očích snad nejvíc zločinný a totalitní v tom, že

nerespektoval soukromí rodin a vměšoval se do všech vztahů," říká autorka

nálezu, místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. A pro ilustraci

přidává příklad podobně archaický, jako je ten starozákonní: "O respektu k

biologické rodině mluví už antická dramata. Víme, co postihlo Oidipa proto, že

neznal pravé rodiče."

Může mít tento názor vliv na případ Terezy Chocové? "Hlas krve" je v něm na obou

stranách stejný. Doktor Sládek však zřejmě v očích Ústavního soudu provedl

nepřiměřený zásah do přirozené rodiny.

Možná neměl ve snaze o rázné, rychlé a racionální řešení hledat "neutrální

prostředí". Musel-li soudce zasahovat, možná měl udělat něco jemnějšího a

účinnějšího: například načas dítě svěřit otci.

 

 

tomas.nemecek@economia.cz

 

 

každou středu

o zákonech, justici a spravedlnosti

 Autor/ři: Tomáš Němeček