PRAVNIRADCE

 Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým

 mravům

 

 

 Demokratický právní stát musí pružně a účinně reagovat na úmyslné

 jednání občanů, kteří ve svém egoistickém zájmu či z důvodu své

 špatné povahy vědomě šikanují druhé, přičemž spoléhají na to,že

 jejich jednání nelze jednoznačně označit jako protiprávní podle

 psaných právních norem.

 

 Společenské vztahy je vlivem neustále rostoucího sobectví občanů

 nutné podstatně účinněji chránit proti ve společnosti poměrně

 rozšířenému úmyslnému jednání proti dobrým mravům, které je

 zpravidla na pomezí porušování konkrétních právních povinností,

 přičemž ze strany škůdce je motivováno především šikanou,

 pomstychtivostí, diskriminací apod.

 

 Institut odpovědnosti za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti

 dobrým mravům je již od účinnosti občanského zákoníku z roku 1811,

 jakož i od účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. právní praxí

 neprávem přehlížen, ačkoliv jeho aplikace může výrazněji přispět ke

 zlepšování vztahů mezi občany.

 

            OBČANSKOPRÁVNÍ  ÚPRAVA

 

 Společenské vztahy mezi lidmi nejvíce ohrožuje drobné úmyslné

 jednání občanů proti dobrým mravům, které je v praxi těžko právně

 postižitelné, neboť je zpravidla na samém pomezí porušování

 konkrétních právních povinností, ať zákonných či smluvních, jakož i

 obtížností stanovení výše způsobené škody.

 

 Předností aplikace ustanovení § 424 obč. zákoníku je podstatně širší

 skutková podstata oproti jiným ustanovením občanského zákoníku o

 odpovědnosti za škodu a je na místě o ní uvažovat tehdy, pokud

 úmyslné jednání zjevně vykazuje známky šikany, zákeřnosti, msty,

 ziskuchtivosti apod.

 

 Aplikace ustanovení § 424 obč. zákoníku o odpovědnosti za škodu

 způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům je na místě i

 tehdy, pokud úmyslné jednání proti dobrým mravům vykazuje znaky

 odpovědnosti za škodu současně i podle jiného ustanovení zákona,

 zvláště tehdy, je-li úmyslné jednání motivováno především jiným

 účelem než je přímé porušení právní povinnosti, např. vypojení

 přívodu vody do bytu nájemci jako forma nátlaku pro sporné či

 neodůvodněné zvyšování ceny služeb apod.

 

 Ustanovení § 136 obč. soudního řádu o tom, že výši nároku, kterou

 nelze zjistit vůbec, či s nepoměrnými obtížemi, určí soud dle

 vlastní úvahy, dává žalobám o náhradu škody způsobené úmyslným

 jednáním proti dobrým mravům reálný základ, tj. poměrně jednoduchý a

 citelný majetkový postih vůči osobě jednající úmyslně proti dobrým

 mravům.

 

         Příklady jednání zakládající nárok na náhradu škody

 

 Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým

 mravům zakládá úmyslné jednání fyzické osoby, které svým účelem i

 prostředky směřuje k poškozování práv a oprávněných zájmů druhých,

 jako např.:

 

 - pronajímatel znemožňuje či ztěžuje za trvání nájemního práva

   užívání pronajatého bytu nájemci tím, že pod různými záminkami,

   např. tvrzeného dluhu, vypojuje či přerušuje dodávky vody, elektřiny

   či plynu do bytu, bez závažného důvodu odmítne souhlas se zřízením

   telefonní stanice občanovi těžce zdravotně postiženému, přestárlému

   apod.,

 

 - vlastník nemovitosti bezdůvodně brání či ztěžuje vstup do budovy

   či na pozemek jejich oprávněným uživatelům,

 

 - opakované slovní pohrůžky či posunky úmyslně psychicky trápící

   druhé, včetně např. manželky či dítěte,

 

 - úmyslné fyzické napadení druhého, aniž by toto napadení vyvolalo

   pracovní neschopnost,

 

 - neodůvodněné neposkytnutí první pomoci, ač to není jeho zákonná

   povinnost,

 

 - urážení druhých různými opakovanými posunky či zvuky pro jejich

   původ, rasu, náboženství, přesvědčení, pohlaví, sexuální orientaci

   apod.,

 

 - napomáhání spáchání trestného činu či přestupku jiné osoby tím,že

   jako součást většího počtu lidí stejného přesvědčení (rasismus,

   sportovní příslušnost apod.) je občan přítomen fyzickému napadení,

   čímž dochází ke ztížení identifikace pachatele, zastrašení ostatních

   počtem určité skupiny, z nichž jen někteří útočí, tomuto jednání

   bezdůvodně nebrání, neopustí okamžitě místo napadení, neposkytne

   první pomoc, neoznačí jemu známého pachatele,

 

 - vedení seznamů o určitých skupinách obyvatel podle jejich státní

   příslušnosti, politické orientace, rasy, národnosti, třídního

   původu, sexuální orientace,

 

 - bojkot určitých výrobků či služeb v úmyslu poškození jejich

   výrobců či poskytovatelů pro jejich původ, politické postoje,

   náboženské přesvědčení, rasu, sexuální orientaci apod.,

 

 - vědomé neobsloužení zákazníků v pohostinských zařízení či

   obchodech s výmluvou na rezervaci, klubovou příslušnost apod. pro

   jinou rasu, pohlaví, sexuální orientaci, věk apod.,

 

 - soustavné obtěžování telefonem či textovými zprávami v nevhodnou

   noční a denní dobu, případně s výhrůžným podtextem,

 

 - zjevně neúčelné podání žaloby vůči domnělému dlužníkovi v úmyslu

   pozdržení ve prospěch jiné osoby či jiné věci, zastrašování,

   vyvolání stavu tísně apod.,

 

 - účelové zadlužení či účelové podání žaloby, např. o prohlášení

   konkurzu, v úmyslu znemožnit či ztížit vymáhání dluhu věřitelem,

 

 - úmyslné vyloučení či ztížení výkonu rodičovské zodpovědnosti vůči

   druhému z rodičů, např. bezdůvodným odmítáním styku nezletilého

   dítěte s rodičem bez zbavení či omezení rodičovské zodpovědnosti,

 

 - záměrné uvádění nepravdivých či neúplných tvrzení účastníka či

   svědka v soudním řízení v úmyslu zvýhodnění sebe či spřízněné

   strany,

 

 - účelové převody majetku v úmyslu obohacení sebe či spřízněných

   osob na úkor dalších osob, např. akcionářů, společníků,

 

 - organizování zjevně neseriózních soutěží jen v úmyslu vylákání

   peněz od soutěžitelů, např. telefonních poplatků, či získání

   chráněných osobních údajů.

 

 Úmyslného jednání proti dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 424

 obč. zákoníku se vlivem vědeckotechnického pokroku lze dopustit

 nejen přímo osobně, jak tomu bylo v minulosti, nýbrž i

 prostřednictvím tzv. textových zpráv mobilními telefony, internetem

 apod.

 

 Při zjišťování míry odpovědnosti za škodu způsobenou úmyslným

 jednáním proti dobrým mravům je důležité, zda např. škůdce byl

 iniciátorem určitého jednání, jak se podílel na šíření textových

 zpráv dalším osobám, jaký byl obsah textové zprávy, jaký byl

 potencionální dopad textových zpráv apod.

 

 Pokud jde o zavinění, je nutné rozlišovat mezi diametrálně odlišnýmy

 motivy téhož jednání, např. legální bojkot zboží určitého státu v

 důsledku vedení války jako určitý projev touhy po míru, ekologii,

 ochrany zdraví, od např. nelegálního bojkotu zboží určitých skupin

 obyvatelstva jako formu projevu nacionalismu v úmyslu poškozovat

 určitou národnostní menšinu, či ze závisti a zášti šikanovat

 jednotlivce apod.

 

            Uplatnění nároku u soudu

 

 Žaloba o náhradu škody způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým

 mravům musí - vyjma obecných náležitostí - podrobněji popsat úmyslné

 jednání škůdce proti dobrým mravům, obecně uvést, které dobré mravy

 měl škůdce úmyslně porušit, popř. jakou smluvní či zákonnou

 povinnost měl škůdce rovněž porušit, která konkrétní práva a

 oprávněné zájmy poškozeného a v jaké intenzitě byly dotčeny,

 úmyslnou formu zavinění, odůvodnit výši náhrady škody, případně

 uvést, že výši nároku na náhradu škody nelze určit buď vůbec nebo s

 nepoměrnými obtížemi a definitivní výši škody ponechat na uvážení

 soudu, uvést snahu o nápravu či zamezení jednání proti dobrým mravům

 (dopisy, stížnosti apod.).

 

 Výši škody lze v žalobě určit i odhadem, např. v případě nelze-li ji

 zjistit vůbec (vypojení přívodu vody do bytu po dobu několika

 měsíců), přičemž v takovém případě je na místě vypočíst škodu

 určitou částkou za každý den trvání úmyslného jednání proti dobrým

 mravům.

 

 Vznikla-li škoda úmyslným jednáním proti dobrým mravům ve smyslu

 ustanovení § 424 obč. zákoníku a trvá-li toto úmyslné jednání i v

 době vyhlášení rozsudku soudu, lze formulovat petit žaloby o náhradu

 škody např. tak, že:

 

 "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ... s x% úroky z

  prodlení p.a. od ... do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku a

  dále je žalovaný povinen platit žalobci částku 500,- Kč za každý den

  trvání přerušení dodávek vody do bytu... následujícím po ...

  (vyhlášení rozsudku) až do úplného obnovení dodávek vody do výše

  uvedeného bytu."

 

 V případě fyzického napadení druhé osoby je na místě aplikace

 ustanovení § 424 obč. zákoníku i tehdy, pokud výši nároku na náhradu

 škody na zdraví nelze určit, např. pro neexistenci bodového

 ohodnocení, přičemž skutková podstata ustanovení § 424 obč. zákoníku

 umožňuje sankcionovat takové jednání citelnou peněžní újmou.

 

 Úmyslné fyzické napadení druhého, bez ohledu na poškození zdraví, je

 vždy jednáním proti dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 424 obč.

 zákoníku, přičemž výše nároku na náhradu škody musí odpovídat

 okolnostem případu i významu ochrany zdraví a cti občanů, tj. musí

 jít o poměrně vysoké částky v řádu tisíců až statisíců korun. Nelze

 někoho bezdůvodně fyzicky napadnout a jako dosud očekávat sankci ve

 výši pár stovek korun, čemuž odpovídají i narušené vztahy ve

 společnosti.

 

 V soudním řízení o náhradu škody způsobenou úmyslným jednáním proti

 dobrým mravům je nutné prokázat i úmysl škůdce, v rámci kterého je

 nutno pečlivě posuzovat pohnutku jednajícího, tj. poškodit druhého

 jednáním proti dobrým mravům (šikana, msta, rasismus, obohacení na

 úkor druhých apod.).

 

 V případě, že v žalobě je tvrzen vedle vzniku škody způsobené

 porušením určité právní povinnosti žalovaným, ať již zákonné či

 smluvní, i vznik škody způsobené úmyslným jednání proti konkrétním

 dobrým mravů, musí se soud vypořádat i s aplikací ustanovení § 424

 obč. zákoníku.

 

 V žalobě o náhradu škody, kterou nelze vyčíslit buď vůbec nebo jen s

 nepoměrnými obtížemi, postačuje uvést přibližnou výši nároku na

 náhradu škody, a navrhnout, aby soud její konečnou výši ve smyslu

 ustanovení § 136 obč. soudního řádu na základě prokázaných

 rozhodujících žalobních tvrzení určil podle vlastní úvahy.

 

            Luboš Chalupa

            advokát, Praha

            člen redakční rady Právního rádce

 

Uvodni strana.