Cementáři nezklamou.

 

  Nemohu si pomoci, ale přesně tenhle titulek mě napadnul při zvažování,

# jak nejlépe vystihnout popis posledních zkušeností z pardubického krajského

# soudu. Či - abychom byli úplně přesní - Krajského soudu v Hradci Králové,

# pobočka Pardubice.

#

# 

#

# Tak tenhle skvělý soud měl posuzovat - a také posuzoval - věc dědictví po

# Janě Komárkové, tedy dívce, kterou pomáhal utýrat, až ji dohnal - před rokem

# - k sebevraždě. Doplňme jen, že návrhy na předběžná opatření otce o tom, že

# nesmí být dcera pochována, dokud mu nebude ukázána, tento soud vehementně

# zamítal jako nedůvodné. K čemu taky potřebuje vidět otec mrtvou dceru, že

# ?!! Neviděl ji zaživa, po smrti už to moc nepomůže ... zbytečně by se trápil

# ... Takže vlastně - humanita sama.

#

# Teď měl tedy rozhodovat o odvolání ve věci dědictví. Odvolávali se jak otec,

# tak i matka. Otec proti tomu, aby mu byly účtovány náklady pohřbu, kterého

# se nemohl zúčastnit, ba co víc, náklady bezpečnostní agentury, která ho z

# pohřbu vyhazovala, spolu s jeho příbuznými a známými. Matka se pak

# odvolávala proto, aby do nákladů naopak byly ještě zahrnuty i náklady  na

# kamennou desku, kterou dceři po smrti změnila identitu a přisvojila si ji s

# definitivní platností navždy, když jí změnila jméno na jméno svých rodičů,

# pod kterým Jana nikdy nežila, ba ani neumřela.

#

# Pardubický soud dal ještě daleko před jednáním na srozuměnou, na čí straně

# asi bude stát, když prvním jeho počinem bylo - ač ho o to nikdo nežádal, ba

# dokonce ani protistrana to nenavrhovala - že se mě pokusil zbavit tím, že mě

# ze zastoupení otce vyloučí. To se mu - k velkému údivu předsedkyně senátu

# JUDr. Aleny Pokorné - nepovedlo, když jsem se vrátil do jednací síně s

# pověřením odborů, na něž Krajský soud v Praze vydal rozhodnutí, že je

# vyloučit nelze a že ani nepřísluší soudu zkoumat, zda to jsou "ty správné"

# odbory, nebo ne. Se skřípěním zubů musela pak předsedkyně senátu prohlásit,

# že se zastoupení připouští a že se mě tedy v tomto případu nezbaví.

#

# Vyslechla si následně argumentaci, proč odmítáme platit náklady pohřbu,

# kterého jsme se nemohli účastnit, přestože na hřbitově byla početná policie.

# Ta tam však zjevně nebyla k ochraně zákona, nýbrž k ochraně těch, kteří ho

# masově porušovali. Argumentace zapůsobila na všechny přítomné, a to dokonce

# včetně právničky protistrany. Zuzany Dostálkové, která se ani nepokusila

# tyto skutečnostmi rozporovat či zpochybňovat a raději jen decentně mlčela.

#

# Skvělý senát zabetonovaného zkostnatělého totalitního práva pak rozhodnul -

# asi hodně podobně jako ve věci otce ze Svitav, který není nijak poškozen

# tím, že přišel o dceru - téměř zcela ve prospěch matky, tedy že otec musí

# zaplatit nejen ochranku, která ho z pohřbu vyhazovala, ale i náhrobek,

# kterým byla dceři posmrtně změněna identita a byla pochována pod jménem,

# které nikdy nenosila, ba ani pod ním nezemřela.

#

# Namísto aby soud sám splnil svou oznamovací povinnost a podal do protokolu

# trestní oznámení na matku zůstavitelky pro zjevné poškozování cizích práv.

#

# Jak jeden z návštěvníků jednání poznamenal, tímto rozsudkem byly popřeny

# dokonce i nálezy norimberského tribunálu, který odsoudil jako zvrhlé a

# zločinné praktiky, kdy usmrceným Židům bylo z jejich majetku nebo z majetku

# jejich příbuzných odečteno to, co spotřebovala (co stála) jejich smrt a

# zpopelnění - tedy i nádoby se smrtícím plynem Cyklonem a provoz pecí v

# krematoriu.

#

# Pan Komárek totiž musí nejen zaplatit vrahům své dcery náklady pohřbu,

# kterého se nesměl zúčastnit, ale ještě si má platit i ochranku, která ho na

# pohřbu napadala, stejně jako desku, která posmrtně změnila identitu jeho

# dcery tak, aby ji nikdo nemohl identifikovat a kdyby vrazi jeho dcery

# započítali do nákladů pohřbu i zámek, kterým mu uzamkli hrobku, aby se k

# dceři nemohl dostat ani po smrti, tak by mu soud zcela jistě vyúčtoval i

# tento zámek.

#

# Vzpomínáte na film Bony a klid ? Naturalistický film o "mravech" v posledním

# období reálného socialismu ? Přesněji - o veksláckých mravech ? Jak se

# honily dvě konkurenční bandy veksláků, až ta jedna dohnala tu první a

# sebrala jim všechno, i trenky, a ti pak tam stahovali ze šňůry nějaké

# fotbalové dresy a kolem velkého hesla "Cementáři nezklamou" se plížili po

# silnici do Prahy ?

#

# Tak tihle veksláci se dneska zacementovali v justici a nám by chtěli

# vykládat, co to jsou dobré mravy. Jejich "výklady" jsou obvykle zděšeni i

# naprosto obyčejní lidé, kterým zbyl ještě kousek křesťanské morálky, zdravý

# lidský stud a smysl pro logické myšlení. A pokud zavítají poprvé na takový

# soud - jako se to některým návštěvníkům toho hromničního dne skutečně stalo

# - nevycházejí z úžasu, co je tady možné a hlavně - jaká obrovská je propast

# mezi "morálkou" justice a morálkou běžných lidí z ulice, třeba i bez

# vzdělání. A kdo by se měl od koho nakonec učit.

#

# Jedno víme jistě - že se proti tomuto morálnímu paskvilu bude rozhodně dobře

# psát jak dovolání, tak i ústavní stížnost, přičemž stačí, aby jediný z

# ústavních soudců ještě neprošel totálním justičním vymytím mozku a uchoval

# si alespoň stopy zdravého lidského rozumu.

#

# Ten, kdo byl o Hromnicích v Pardubicích na soudě, měl zase jednou skvělou

# příležitost ověřit si, kam až mohou klesnout lidé, na první pohled

# vypadající jako normální, ba dokonce uhlazení slušňáci, ve skutečnosti sběř

# bez špetky soudnosti a zdravého studu.

#

 

Více na http://www.k213.cz/JOOMLA/index.php?option=com_content&view=article&id=423:

 

Ing.Jiří Fiala + redakce