Psychogenní masáž obyvatelstva na vlnách Českého rozhlasu 2 úspěšně pokračuje

       

RADILOVÉ S PODPOROU VE STARÉM  STYLU

 

Pondělní vysílání Českého rozhlasu II  v rubriceV NOVÉM STYLU“  přivítalo  psychologovi Jiřím Novákovi dalšího příslušníka cechu duchamorných vzdělanců.  Ti   si spolu rozhlasovými redaktory  přisvojili oprávnění hovořit do duše nikoliv snad pouze jednotlivcům, ale rovnou celému národu.  Jako náhodou,  šlo o specializovaného,  klinického psychologa,  který oral  na širokém poli: „JAK ŘEŠIT KRIZOVÉ SITUACE“ tak znělo téma pořadu, rozhlasového psychoexperta nikterak nezúžené.  Ten, a to je opravdu velmi komické,  značnou  dobu, nás právě v čase svých odpovědí,  přesvědčoval o tom, jak jsou  psychologové důležití a hlavně  - spolehliví. Opak je ale pravdou. Víme, že psychologové, bez etiky, která by se nad nimi prostírala, těží z každé situace. Není možné je odehnat jako komáry, např. ze soudního jednání, když je nařídí soud… Tak ve veřejnoprávním médiu, tryskem pádí psychologizace a psychiatrizace   společnosti, ale opravdové odhalování jejích skutečných malérů, ve stejném  Českém rozhlase,  postupuje tempem hlemýždím. Už proto tam otcové (ačkoliv mají občanská sdružení) jaksi zváni nejsou …

            Co nám to vlastně pan psycholog nasliboval a jakže ona jeho tajemná věda, pro veřejnost vládne? Ve kterých vlastně  oblastech jsou doma? Nebudu vás napínat, podle jeho vystoupení vlastně ve všech. Podle psychologa Jiřího Nováka máme totiž všichni něco jako dědičný hřích:

 

„Člověk je VŠEOBECNĚ MÁLO VELMI PŘIZPŮSOBIVÝ a vzhledem k tomu, že uvažujeme ani ne tak o mladé generaci, která přizpůsobivější beze sporu je, jak o generaci střední a starší.“

 

Podívejme, jak na to ten Novák kápnul? Samozřejmě, takový doktor, psycholog to je něco jako hógo fógo! Ten se vám přeci ani nebude zpovídat, v jakých  že to  prostředích bychom se měli přizpůsobovat jako chameleóni. Psychologové jsou vůbec tajemní jako hrad v Karpatech, když jde o přirozenou morálku.  Místo ní mají pouze okamžité, měnící se, (říkejme klidně po marxisticku dialektické)  psychologické normy. Jednou takové,  jindy onaké a příště zas úplně jiné….  Podle těhle  zkoušených vědců, a jejich aktuálních norem,  je třeba se přizpůsobit . Např.  když manželka zanáší a nota bene vás soud  na jejich posvátné rady připravuje o vaše vlastní děti  děti.   Nebo když  vám ratolesti na drogách,  jsouce ve výchově bývalky, při alimentech všichni dělají kapse vír. Zkrátka, dědičnost  obecně tihle rozumbradové vůbec  neuznávají, protože za to by jim žádný soud v České republice nezaplatil. Proto je pro ně přizpůsobování režimu, samozřejmě v rodinném bezpráví pořád komunistickému,  pořád ta nejposvátnější hodnota.

ZÁKONITOSTI V PŘEDSTAVÁCH PSYCHOLOGŮ  A SKUTEČNOST

            Nicméně, k dotazu moderátorky,  jak by SVOJÍ klientelu rozvrstvil, klinický psycholog říká:

„Tak určitě jsou rozdíly mezi pohlavími, (bystrý to  postřeh od vysokoškoláka), ve valné většině tvoří MOJÍ klientelu ženy, ty mají jiné problém,  se kterými mne navštěvují.Poměrně málo chodí muži, kteří si myslí že se s tím vyrovnají sami anebo se s tím vyrovnají pomocí bohužel, alkoholu, což je velmi častý problém.

 

„Takže bývají DOVLEČENI k vám“  duchaplně  ho doplňuje moderátorka obecnou představu bulvárních sdělovadel, že chlapi jsou sběř a zvěř, zatímco ženy chudinky, které pořád truchlí.Pohleďte však dále, jaká to železná zákonitost  zvyšuje psychologům status v očích veřejnosti – a kdo by to řek:

 

„Muži přijdou sami taky, ale když už opravdu nevědí kudy kam.To jsou kupříkladu manažéři mnohdy špičkoví, kteří se zhroutí a už nestačí na práci, kterou mají.“… (Pak navštíví psychologa)

 

„I když musím říci, že U NÁS pořád přežívají takové jakoby předsudky proti psychologickému poradenství a vůbec návštěvě psychologa…“

 

Nemohu, než tady konstatovat, že se není  čemu divit. Výsledky totiž psychologové nemají, a to  ani náhodou: Už za „totáče“ pořád radili v manželských poradnách,  ale  rozvodovost  pořád narůstá. Dětem bez vlastního otce nemají co dát. Radí  rozvedeným co mají dělat s mladými, ale spotřeba drog, alkoholu a zločinnost letí raketově  nahoru. Nejde o předsudky, ale o skutečnost. Co paměť v ČR sahá,  žádný obor na svůj počet příslušníků nedisponoval tolika policejními agenty, jako  u psychologů a psychiatrů. Ba se snad ani žádný jiný tak politicky nezaprodal…Následuje představa „o sobě“.  Jakási oborová self image,  čili vidění, kam by měl být podle vlastního, etnocentricky založeného,   příslušníka squary klinických psychologů  JEHO  obor podle něj samotného vlastně zařazen:

 

 Ale rád bych řekl, sděluje nám  Novák,že psychologové se pohybují na předpolí mediciny, a právě než by se dostali na psychiatrii, tak mnohé může vyřešit právě psycholog, ať už poradou anebo vhodně zavedenou terapií.“

 

Čili, všimněte si, že podle něj, se k nim, stejně musíte dostat. Není jiné cesty. Kdo by takovou neomylnost tzv. cvokařům nezáviděl? Třebaže jejich věda může sama poskytnout jen minimální predikci budoucna a ještě v ředěné podobě – psychologických představ. Ale mediální masáž veřejnosti pokračuje podporou radilů ve starém stylu. Jde o to, že psychologové jsou nepostradatelnými mediálními vizážisty. Proto nyní moderátorka leze ven s tím, co odborně nazýváme  sociologismus:

 

„Mně ještě velice zajímá, co nás trápí. Jako nás Čechy, Moravany, Slezany,“ Říká moderátorka a dodává své očkování, v němž se muži vážně nezavděčí:   „Zatím víme, že to je SOCIÁLNÍ NEJISTOTA a nebo naopak PŘEMÍRA PRÁCE. To jsou ti muži. Co TRÁPÍ ženy?“

 

K tomu bohorovná, „všeprogresivní“  odpověď vědy, v podání klinického psychologa zní: 

 

            „Ženy trápí PROBLÉMY S DĚTMI, obvykle, s dospívajícími dětmi dokonce, protože i když samy  jistě pubertu prožily, tak těžko najednou se srovnávají s tím, že tak hodné a roztomilé dítě je drzé, neposlouchá, nechodí domů, a….

 

Po intervenci moderátorky se náhle  dozvídáme, že k psychologovi by měli jít VŠICHNI(!!!):

 

„No, já sám jsem zastáncem spíše rodinné terapie. Protože nemá vhodný význam pracovat jenom s jedním člověkem, ale ostatní by taky měli být poučeni jak se k němu mají chovat, co mají dělat, a podobně.

            Čili řečeno prostě, fašoidní režim v němž otec pouze hraje roli biologického odpadu a státního otroka má dále v Českém rozhlasu zelenou. Ba, dávno je pryč doba republiky Masarykovy a Benešovy, republiky  demokratické, která kladla na  sdělovací prostředky, zejména  na rozhlas, samozřejmý požadavek profesionální cti a pravdivosti.Pokud něco z toho dodrženo nebylo, každý rozhlasový projev či pořad, byl přirozeně vystaven palbě kritiky. Dnes je jinak. Léta komunistické totality postavila občany této země před hotový fakt, že rádio je prodlouženou rukou státu aparátu, který je  generálním  majitelem všeho, včetně mezilidských vztahů. Proto se  bohužel se ani nedozvídáme jak stár. Zda nejde o nějaké odborné „ucho. Kolik zkušeností a kde mohl kdy nabýt ? Vždyť  dle hlasu velmi mladý. Máme se sklonit nad tím, že získal vysokoškolský diplom   coby klinický psycholog a  ani nezvědět co vlastně o životě ví? … Jen nás „uklidnil“ tím, že nikdy tu radu neposkytuje odděleně, ale jaksi vždy jen pro celý rodinný kolektiv: „Protože když něco řeknu, tak to musí slyšet všichni ti účastníci v jeden okamžik, z jedněch úst a potom to nemohou překroutit.“

            Tak se ovšem rodiče, konkrétně třeba otcové,  dostávají po socialisticku  - na stejnou úroveň se svými pubertálními třeba delikventy. Jen proto, že je např. rozvedená matka vůbec nezvládá! Boj totalitárního režimu a jeho rádoby sociální politiky proti otcovské autoritě skrz rozhlas trvá….

Stejně bohorovně postupuje  pan psychologpartnerském poradenství – kdy jak říká moderátorka za ním přicházejí rozhádaní manželé. Tím jsou v pořadu mimoděk postaveny manželské a partnerské vtahy  do jedné roviny.  Krátce na  to dozvídáme, že láska kvete v každém věku a že je to velmi složité. Opravdu zaujme, že na všechny problémy najde klinický psycholog podle moderátorky…“nějaké řešení.“              Přičemž, prý probrali vše, s čím lidé nejčastěji chodí a co nás jako populaci nejvíce trápí. Co ještě sliboval pan psycholog? Přesný opak toho, k čemu vybízeli ti jeho rozhlasoví experti minulý pátek! (Viz zde článek ZNALECKÉ POSUDKY  BÝVAJÍ NEBEZPEČNÉ FALZIFIKÁTY).

Klinický psycholog Novák se tentokrát, asi  pro změnu, ve vysílání dušoval:

„Jestliže někdo přijde a poradí se s psychologem, má zaručeno, že se to nedostane k jiným uším.“(!)

Zatímco ti minulí, ti páteční  (T.Tošnerová a Karel Bláha) nás naopak,  prý  pro větší jistotu proti PSYCHOLOGICKÉMU PODVODU posílali na,  cituji: … „pracoviště, kde je těch psychologů VÍC, kde je to instituce, kde prostě mají, jeden nad druhým kolegou kontrolu a je tam nějaký šéf, který garantuje tu kvalitu práce a celého toho pracoviště“…  Tu máš čerte kropáč! Hotový psychologický veletoč, dokončený loping. Vždyť neuplynuly ani tři dny od vystoupení psychologických odborníků,  argumentačně podepíraných dokonce advokátem o čemž jsme vám zde referovali. Specifikem těhle expertů je vysvětlovat nikoliv snad to co se děje, ale hledat pro hloupý náš lid – tedy pro nás – cesty, jak se s tím nejsnáze vyrovnat.

            Psychologům tedy nelze věřit, když jsou schopní takhle tvrdit každý něco jiného v rozmezí pouhých  tří dnů. Ba,zvládli to, jako když proskočí šašek kruhem! Proč ptáte se? Kvůli marketingu, odpovídáme.  Hlavně aby vás dostali k sobě do ordinace stůj co stůj, pak už si to nějak sami dosvědčí, že mají pravdu ONI. Profesní etické kodexy jsou u nás v ČR přeci  vesměs o tom, aby  členové jedné grupy drželi proti veřejnosti a vystupovali navenek jednotně. Pravda pak poklonkuje „odbornému“ pohledu. Už naše babičky přeci říkali:“Doktor od doktora nebude!“ Dnes to platí dvojnásob a ONI to vědí.

KDY PSYCHOLOG  (NE)PŘESTÁVÁ BÝT PSYCHOLOGEM

            Co Novák zatajil? Když klinický psycholog podává posudek jakožto soudní znalec z oboru psychologie, jsou pak na zcela veřejném soudním  jednání ventilovány úplně osobní,  mnohdy vysoce důvěrné  věci,  ba diskrétní záležitosti, do kterých nikomu nic není. Děje se tak úplně běžně…

             Každá kulturní země na západ od našich hranic (snad s částečnou výhradou oblasti býv. NDR) by tohle kolektivní , v podstatě komunistické jednání s trapným veřejným odhalováním připustila jen těžko. Snad jen ve vybraných trestních causách, zatímco u nás chodí kdekterá soudkyně se špinavým prádlem ven při jednání o svěření dětí do péče jednoho z rodičů!

„Vztahuje se na nás to co mají lékaři. Lékařské tajemství,“ uvádí psycholog z údajného předpolí mediciny. My však dobře víme, že tohle vůbec není pravda  a nic takového soudy neuznávají. Lže tedy pan psycholog záměrně? Hned se dozvídáme, že vlastně ano: „Nakonec i etický kodex, který nám to zapovídá. Takže tady ta důvěrnost informací je opravdu zaručena.“

Pendrek je zaručená, vidíte sami. Jen namísto toho aby povstali vzhůru otci – praví psanci této země,             povstávají její radilové ve starém stylu. Jen program Českého rozhlasu  nese jméno právě opačné. Nás už těžko kdo zmate. Myslím, že na lži si už zvykat nebudem. Tak psychiatři nebo psychologové, ať kliničtí nebo jiní, jsou pro nás v rozhlase na soudech  jen „všeradilové,“            kteří na chvíli zaujmou.                                                                                                                                                                                                                                             ZBYNĚK ŠIMŮNEK