Sdružení za dodržování práv dětí a rodičů v ČR                                        2.3.2010 Dornbirn

Rezlerova 303

109 00 Praha 10

 

 

Věc: Zpráva o provedeném sociálním šetření.

 

Pověřená osoba:  Šetření provedl, zmocněnec SPRAVEDLNOSTi  z  pověření  SZDPDR : Mgr. Zbyněk Šimůnek, občan ČR, vlastním povoláním etnosociolog s pedagogickou praxi na území ČR.

Lokalizace: šetření bylo provedeno v místech posledního pobytu a bydliště unesené nezl. Zuzany Sedláčkové , nar. (2001) a jeji sestry nezl. Kateřiny Sedláčkové, (1993). Obě děti, sestry, jsou dcerami přirozeného otce, nyní důchodce, pana Ing. Pavla Sedláčka, občana ČR , v důchodu, toho času bytem Dornbirn, Badgasse 47, Rakousko a matky Dagmar Sedláčkové, která, jak bylo ze spis.materi.zjištěno se v Rakousku vydává za umělkyni. Práci si však nenalezla a podle slov jejího manžela se jí důsledně a dlouhodobě  vyhýbá.

 

Rekapitulace stavu:

Ing. Pavlu Sedláčkovi, byly (poté, co Okresní soud v Dorbirnu svým usnesením č.j. 8 P 3/04 k/42 ze dne 15.02.2005 prohlásil rakouské soudy v tomto řízení za mezinárodně nepříslušné,) všechny tři dcery Okresním soudem v Prachaticích předběžným opatřením č.j.  3Nc 112/2004-94 ze dne 25. ledna 2005 svěřeny do péče, tedy výchovy i výživy, otci.

 Obsáhlé zdůvodnění dokládá plnou kompetenci otce, navíc prověřenou již několika soudně znaleckými posudky. Otec se o své celkem tři děti ( tedy včetně dosud neuváděné , dcery Alžběty Sedláčkové nar. (1991)) řádně staral a nikdy mu nebylo v jeho péči orgány rakouským ani českým OSPOD nic vytknuto.

 

Pramenná dokumentace:

Supervizor se jak na českém území, tedy v původním bydlišti dětí (a zároveň v jejich rodné zemi), podrobně seznámil se spisovou dokumentací a dalšími úředními doklady dokládajícími jejich identitu a příslušnost do Česke republiky. Zároveň podrobně prostudoval závažné doklady z činnosti OS v Dorbirnu, tamního orgánu péče o děti a mládež ( zkr. Jugendwohlfahrt ) a citovanými zprávami úřadů a škol, které jsou uvedeny v soudně znaleckých posudcích, jakož i všemi do data výše uvedených úředních dokladů, které byly k dispozici. Navštívil některá tamní školská zařízení a provedl dokumentaci a fotodokumentaci.

 

Rekognoskace hmotná:

Supervizor konstatuje, že hmotné i bytové podmínky, které pro svoji rodinu vytvořil výhradně pan ing. Pavel Sedláček, jsou v České republice pro něho a jeho nezletilé děti plně vyhovující. Jde o třípokojový byt lokalizovaný ve vhodném přírodním prostředí šumavské obce Nicov na okrese Prachatice. Byt je slunný, na jih orientovaný s krásným výhledem do národního parku Šumava v bytovém domě. Je tu mimořádně zdravé a zcela bezpečné životní prostředí.

Připomínáme, že vlastní otec je vždy pro postižené děti tou nejzákladnější jistotou po stránce výchovného i hmotného zajištění. Byl to vždy jen on, kdo rozpoznal a ochránil zdravotní stav dětí. Byl to také jen a jen on, nikoliv přítomná matka, kdo zabránil tragickým následkům (oboustranný zápal plic, totální tělesná dehydratace, pravděpodobná slepota po narození aj., jak uvedeno ve spisu).

Pokud jde o byt v rakouském městě Dornbirnu na Badgasse 47, supervizor konstatuje, že uvedený byt, na jehož pořízení si ing. Sedláček vzal na sebe značnou půjčku od banky i státu, je bydlením luxusním.

 

Funkční vymezení bydlení:

Předně hned napoprvé zaujme, že naprostá většina prostorů je určena dětem a k tomu i vybavena. část „dospělácká“, jíž společně s dcerami otec užívá, (vyjma jeho malé pracovny s lůžkem a jistým přístrojovým vybavením ke své vývojářské práci) je zcela skrovná.

Byt má celkem 5 pokojů, předsíň, komoru a rozsáhlé hygien. zařízení. Z toho je jeden velký obývací v němž jsou další dětské atrakce jako akvárium, dětská vlaková dráha, ponk na tvořivě hraní dětí a různé modely.

Každá z dcer pana Ing. Pavla Sedláčka má dále k užívaní svůj vlastní pokoj s psacím stolem, knihovničkou, skříněmi na osobní věci, počítačem, rádiem, televizí a internetem. Nadstandardně je vybaven dětský pokoj Zuzany. Je určen pro různé druhy herních aktivit. Od mechanických na rozvoj motoriky dítěte (dětský tkací stav, úplná dětská kuchyňka, a také další hračky k rozvoji intelektu, a to zábavnou formou. Také psací stůl Zuzky má specielně zkonstruované osvětlení zohledňující její vícečetné oční vady. Navíc, přídavná světla na stropě vytváří jak měkké osvětlení, tak i pohádkovou atmosféru. Spolu s nalepenými souhvězdími tvoří dojem noční oblohy.Vytápění bytu je ústřední, umístěné v podlaze. Pod bytem se nachází garáž. Obrovský balkón na němž jsou zřízené  dětské houpačky, pinpongový stůl, bazén, krb, minizahrádka a další herní zařízení. Přímo proti domu je dětské hřiště a sportoviště. POZNAMKA.:Tam, dle fotodokumentace, silně slabozraká Zuzka denně s otcem sportovala, dokonce se otci podařilo ji naučit jezdit na jízdním kole!

 

Dílčí závěr: Ing. P. Sedláček vytvořil všechny podmínky pro to, aby rodina dobře bydlela a žila. Je sobecké a trestuhodné, když matka pro své asociální zájmy a zneužívání rakouského sociálního systému ( byť za aktivní podpory okresního úřadu ). Brání dětem prožívat dětství, oporu, a také výhod u jejich otce. A to výhod jak jemu vlastních, tak i jím pro děti vytvořených (vzdělávání, sporty, zdraví, základy slušného chování, mezilidské vztahy).

 

Právní stránka věci:

Podrobné a kompletní prostudování všech právních podkladů mne jednoznačně vede k zjištění, že dítě pana ing. Pavla Sedláčka nezl. Zuzana Sedláčková, byla unesena řádnému otci za zvláště hanebných okolností. Otci bylo dítě svěřeno do péče českými soudy a úřady. Bylo to mimo jiné proto, že ji matka surově zbila.

Jsme toho názoru že česká republika prostřednictvím Okresního soudu v Prachaticích, skrze předsedkyni tohoto okresního soudu JUDr M. Korbelovou, nejen podporuje trestnou činnost matky, ale působí přímo protistátně. Podporováním krajně nacionalistických ba šovinistických postojů, navíc jen prorakousky národně motivovaných zájmů, vlastní národní potřebu i občany poškozuje. Tato soudkyně dělá svému stavu podle zákona o soudech a soudcích ostudu. Její činnost by měla být projednána ve zvláštním kárném řízení, o což se postaráme.

 

Česká republika je dosud suverénním státem a nikoliv servilním satelitem Rakouska.

 

Děti mají nárok na svoji mateřskou českou řeč a demokracii a nikoliv meternichovsky eskalované tlaky, v nichž matka, která se snaží za podpory místních úřadů děti poněmčit, aby vyhověla svému milenci. Tento je policistou městské policie, jehož nadřízený p. Blecha jakožto vedoucí sociálního odboru okresu Dornbirn podepisuje nepravdivé, ba hanlivé zprávy paní Mariana Fitz (podjata sociální pracovnice), zasílané nejen rakouskym, ale i českým soudům.

 

Navíc právě zmineny  policista- matčin milenec - občas slouží jako osobní řidič okresního hejtmana, dr. Matise. Není to snad dostatečná ukázka klientelismu?

 

Otec i jeho advokátka si právem úředně, a to písemnou formou, stěžovali u Okresního soudu v Dorbirnu. K soudnímu řešení této hanebné klientelisticke situace v Dornbirnu nedošlo pouze proto, že zde vedené řízení o svěření dětí do péče, bylo rozhodnutím OS Dorbirrn č.j. 8 P 3/04 k/42 ze dne 15.02.2005 v té době prohlášeny rakouské soudy v tomto řízení za mezinárodně nepříslušné a celé soudní řízení proklamováno za neplatné. Toto snad předsedkyně okresního soudu v Prachaticích JUDr M.Korbelová neví nebo nevidí? Nikoliv. Tento základní fakt právní jistoty rodiny, už šestý rok záměrně ignoruje! Ukolem kárného senátu bude jistě posouzení nejen její odborné kompetence ( znalost příslušných zákonů a nařízení), ale také její devótnosti a idologicke korupce. Běda národu, který má takové soudce!

    

Také Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí v zahraničí, se sídlem v Brně, nekoná. Jen prokazuje nesmírnou liknavost, ba, projevuje úřední neschopnost, servilnost úředníků a jejich lenost. To vše zejména vůči německy mluvící cizině...

 

Přestože zákonem i Okresním soudem v Dornbirnu (usnesení č.j. 8 P 3/04 k/42 ze dne 15.02.2005) zcela jasně definovanou příslušnost českých soudů v dané věci, Okresní soud v Prachaticích již šest let (!!) odmítá otcovy návrhy na svěření dětí do jeho péče. Tento v létě 2009 na základě prokázané skutečnosti, že matka opětovně surově zbila osmiletou Zuzanu z malicherného důvodu a způsobila jí značné podlitiny, vrátil děti zpět do otcovy péče a jeho české výchovy.

 

Po celou tuto dobu soudkyně zbůhdarma pobírá plat, zatím co otec musí platit právníky, znalce a překlady. Soudkyni se tak podařilo vyčerpat veškeré úspory otce. Ty byly určeny na na nutné výdaje spojené se zajištěním zdraví a života těžce postižených dcer...

Je plýtváno penězi, které by mohly pomoci dětem, kdyby ovšem nebyly vylévány daňovým poplatníkům z kapes.

Zatímco Okresní soud v Dorbirnu zprvu, v roce 2005, svým rozsudkem (usnesení č.j. 8 P 3/04 k/42 ze dne 15.02.2005) na základě platné legislativy a nařízení prohlásil rakouské soudy za nepříslušné, a to z důvodu mezinárodní nepříslušnosti. Nyní využívá příležitosti dané postojem předsedkyně okresního soudu v Prachaticích JUDr M.Korbelové a opět se do věci českých dětí a rodičů protiprávně zamíchal.

Vydává nedůvodná, právu odporující a nepochopitelná rozhodnutí. Ta vedou k očividnému zhoršení postavení dětí jak v současnosti tak v budoucnu. Doslovně z nich čpí rakouský nacionalismus a zejména až nezdravý dornbirnsky lokalpatriotismus.

Je otřesné, že tato soudní rozhodnutí, jsou v přímém rozporu s blahem dětí!

 

Kontraproduktivní, a také právně neslučitelné se zdravým rozumem je, že se za této situace předsedkyně okresního soudu v Prachaticích JUDr M.Korbelová, připojuje k žalobě matky a vyjádření rakouských soudních znalců i soudců. Prý by při návratu dětí s otcem domů, tedy do Čech, děti došly nedozírné životní újmy. Jak urážlivé !!

Protiprávním rozhodnutím okresního soudu v Dornbirnu před vánocemi 2009, soudce Mgr. Plassinger jednoduše zrušil právoplatný rozsudek potvrzený i odvolacím soudem v českých Budějovicích a děti opět přidělil matce, i když v tu dobu ještě mimo hlavní řízení c.j. 3 Nc 112/2004 probíhalo i matkou vyvolané řízení u Krajského soudu v českých Budějovicích.

Mimoto i v případě platnosti rozhodnutí z Dornbirnu měl otec právo mu dané dosud platným rozsudkem strávit Vánoce s dětmi. Podle vyjádření otce se tyto se na to, zejména pak Zuzanka, velice těšily. Tady už přestává veškerá „opatrovnická“ činnost úřadů a soudů a naplno, otevřeně, bují soudní deviace. Jde o tzv. systémové týrání(!) dětí!

Toto je podle Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) definováno v OSN a v dokumentech, které ČR ratifikovala, mj. jako chronická výměna výchovných rolí či dlouhodobá nebo trvalá nedostupnost jednoho z rodičů. Děje se tak prostřednictvím státního systému, který rodiči - v daném případě otci - ve styku s dětmi zabraňuje a to i pod pohrůžkou zatčení.

 

Paní předsedkyně okresního soudu v Prachaticích JUDr M.Korbelová se dokonce vyjádřila, že předá řízení do Rakouska a otázku výživy ať si řeší jiný - rakouský -soud. Od té doby matka všemožným způsobem brání styku otce s dětmi. Viděli jste úředně devotnější soudkyni?

 

Jejich dlouhodobě a bezdůvodně nezaměstnaná matka, (nepracovala ani když měl děti soudně svěřeny otec), která rodinu rozvrátila, má nyní ze všeho nadále profitovat. Spravedelnost rodinná i soudní je tu postavena na hlavu. Vždy dvě ze tří dětí, přišly na svět s mnohačetnými vrozenými vadami. Jediný, kdo se o ně opravdu se vším všudy v minulosti staral, byl především jejich přirozený otec. Ten je i podle znaleckých posudků duševně zcela zdráv a plně kompetentní k výchově a výživě. Nikoliv tedy matka, která i podle posudků znalců hrála v souvislosti s jejich významným zdravotním postižením druhořadou a pasivní roli. Tyto věci jsou dostatečně doloženy v soudním spisu a nelze je jakkoliv právně zpochybnovat.

 

Matka dětí, udržující podle sdělení otce pochybnou známost s rakouskym policajtem již za doby trvání manželství, jsa klientelisticky podporována okresním sociálním odborem v Dornbirnu, (zejména paní Fitz a vedoucím tohoto odboru panem Blechou), jakož i dalšími servilními zaměstnanci školy, si počíná ve směru vlastního hmotného zisku, bez ohledu na to, jak jsou a dále budou děti poškozovány tímto zvráceným postupem.

Klientelismus v okresním městě Dornbirnu je závažný a je veden myšlenkou úřední germanizace dětí.

Ředitel místní školy, taktéž zaměstnanec okresního hejtmanství, pan Christian Pernsteiner zašel tak daleko, že otce, při jeho klidném rozhovoru se zdravotně postiženou dcerou Zuzanou ( která ve škole nemá na na růžích ustláno) i její kamarádkou - spolužačkou, otce fyzicky napadl.

Stalo se tak za přítomnosti spolužáků o školní přestávce na dvoře před školou. Toto považuji za státní fašismus v dornbirnském školství.

Obdobný zásah do rodičovských, zejména však také dětských práv, se odehrál na terapeutickém rajtování těžce zdravotně postižené Zuzany i při slepeckém sportu. Tam matka v době práva otce na styk se Zuzkou, tuto táhla násilím, aby s ní otec nemohl ani mluvit. Když otec Zuzku vytrhl z matčina sevření, tato zavolala policii ( kolegy svého milence) a nařkla otce že ji mlátil.

Vzhledem k svědectví náhodného svědka pak nařčení odvolala. Přivolaná policejní hlídka, připravená otce deportovat musela odjet s nepořízenou. Zuzka, při jednom z krátkých rozhovorů otci sdělila, že matka jí pod přísným trestem zakázala s ním mluvit a vyslovila svou touhu být opět s ním.

 

Na základě těchto událostí, kdy byla hrubě porušována otcova práva, ba byl dvakrát fyzicky napaden, na návrh matky, opět Mgr. Plassinger, soudce okresního soudu v Dornbirnu, vydal předběžné opatření, v němž pod trestem zatčení (!!) zakázal otci se k Zuzaně a bydlišti přiblížit na 100m. Toto považujeme za násilné a neslýchané ohýbání zákona a nezakrývané pronásledování otce pro jeho národnost. A český stát - jeho úředníci - opět mlčí.

 

Tímto mezinárodně skandálním a protiprávním rozhodnutím, fakticky znemožnil soudně zaručené právo otce na jakýkoliv kontakt s jeho vlastnímmi dětmi ...

 

Takto se dělo na samém počátku holocaustu!!

 

Možná, že by se dalo i říci, že se Mgr. Plassinger, soudce okresního soudu v Dornbirnu, dopustil trestného činu porušování soudního rozhodnutí, zneužití služebního postavení i omezování osobní svobody a to nejen otce ale zejména dětí. Skutečně jde o bezpříkladnou aroganci jak vůči českým občanům, tak i samotné suverenity a rovnoprávnosti České republiky v rámci EU ze strany Rakouska.

 

V pozadí těchto událostí stojí nejen matčino zneužívání sociálního systému. Podle otce tu nejde jen její milostný vztah s policajtem - státním zamestancem, ale o něco mnohem nebezpečnějšího: Máme co činit s násilným poněmčováním českých dětí, prostřednictvím a rakouských úředníků.

 

Ne dosti na tom. Proč najednou tolik úřední blahovolnosti k matce a bezohlednosti k dětem?

 

Podle vyjádření pana ing. Pavla Sedláčka, pobývá matka s dětmi v Rakousku bez platného pracovního povolení. Její povolení k pobytu coby příslušnice rodiny, vypršelo ještě před vstupem ČR do EU. Tato česká státní příslušnice v Rakousku vyžívá z protekčně udělovaných sociálních dávek. To vše je v hrubém rozporu s místními zákony země Vorarlberg. Toto dohromady zakládá kompetenci právního postihu jak jí, tak ovšem také úředníků, kteří „přimhouřili oči“! Zejména se postih týká protirodinných, rakouských ženských byrokratek, které v zápalu feministického boje proti otci, navíc jako českému patriotu, porušují z důvodů klientelismu mezinárodní právo na rakouské straně hranic.

Na české straně hranic, pak přímo trestní postih, podle supervizora má být také uplatněn. Zasluhuje ho jednání jisté úřednice OU Vimperk Dany Seberové. Jde o podivnou pracovnici Městského úřadu ve Vimerku, patrně jakýmsi omylem nebo z protekce toho času zaměstnané na detašovaném pracovišti v sociálního odboru v ul. nad Stadionem 199.

Tato byrokratka zneužívá svoje postavení k tomu, aby všude kudy chodí blábolila nesmysly. Tím dětem škodí. Jde o příkladné zneužití moci v pomáhající profesi sociální pracovnice. Poslední vyjádření téhle úřednice, ve věci dětí Sedláčkových, spis.zn. Om 64/64 ze dne 30.09. 2009 čpí opět naprostou hloupostí a přímo korupcí. Přes naprostou nekompetenci, prokázanou úředně už na OS v Prachaticích, (když musela být z jednací síně vykázána soudem), do věci dětí dále nesmyslně zasahuje, aniž by byla kýmkoliv žádána. Její jednáni, ničím nezdůvodněné, je zaměřené nejen proti zájmu či jak se tu v Rakousku říká blahu dětí Sedláčkových, ale také koliduje se zájmy ČR jako státu.

Česká republika se právě tak jako jiné země EU, přeci musí o svoje občany, zejména pak ohrožené děti žijící v zahraničí, postarat kdekoliv na světě! Proto máme vyslanectví. Není proto myslitelné, aby na tuto svoji povinnost rezignovala, přenechávala věc rakouským úřadům prosycených negativním postojem k Čechům a navíc bezdůvodně zatěžovala rakouské daňové poplatníky, jen proto, že má neschopnou (či vsehoschoponou) byrokracii. Toto negativní postoj Rakušanů jen zvyšuje .Závěr : Úřední šiml tu na obou stranách hranic likviduje dětské životy. Českým dětem hrozí násilné poněmčení. Děti jsou vystaveny systémovému zneužívání zejména rakouskými úřady a soudy v Dorbirnu. Hrozí jim vyvolání syndromu zavrženého rodiče (PAS). Rakouskými nacionalisty a klientelisty jsou záměrně pošlapávány mezinárodní zákony a smlouvy. Úmyslnými průtahy soudů je protiprávně legalizován nezákonný stav.

 

v Dornbirnu 2.3.2010                                                                              Mgr. Zbyněk Šimůnek