Na našich soudech je v průměru minimálně 16 % soudců, kteří byli členy KSČ. Skutečné číslo bude zřejmě vyšší, neboť tento údaj vychází z odpovědí 27 okresních soudů, které odpověděly na otázku. Ostatní soudy, zejména všechny soudy vyšších instancí, nebyly ochotny informaci o členství soudců v KSČ senátoru Mejstříkovi poskytnout.


Mezi aktivními soudci v ČR je minimálně 5 soudců, kteří nemají odborné vysokoškolské právnické vzdělání, ale pouze Právnickou školu pracujících nebo Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti.


Soudců nad 60 a nad 65 let je nejvíce na soudech vyšších instancí, nejvyšší věkový průměr soudců je na Nejvyšším správním soudu a na Vrchním soudu Praha. Na soudech vyšších instancí je nejvíce také bývalých prokurátorů a vojenských soudců. Jejich vzdělání i dlouholeté kariéry jsou úzce spjaty s totalitním režimem.

 

Z celkem 92 soudců Vrchního soudu v Praze se senátoru Mejstříkovi podařilo získat jednoznačné údaje o členství v KSČ u 49 soudců. Minimálně 32 soudců Vrchního soudu

v Praze bylo kandidáty či členy KSČ; u pouhých 17 se podařilo doložit, že členy nebyli. Zásadní je také informace, že 30 ze zmíněných 32 soudců bylo členy či kandidáty KSČ až do převratu, jen u dvou končí členství roku 1970.

 

18 z 92 soudců Vrchního soudu neposkytlo ani při přímém oslovení senátoru Mejstříkovi žádnou informaci o tom, kdy a kým byli jmenováni soudci České republiky.

 

Při renominacích bylo ustanoveno soudci demokratického státu zhruba 1200 soudců. Členů KSČ bylo mezi nimi plných 50 %.

 

 

Senátor Mejstřík komentuje:

 

“Zarážející jsou reakce soudů vyšších instancí, které mi odpíraly informace, o které jsem žádal.  Přitom jsem se opíral o zdravý rozum, ale zejména o nálezy Ústavního soudu, které říkají, že veřejnost má právo znát profesní minulost soudců, aby mohla zkoumat jejich možnou podjatost v souvislosti s konkrétními případy. Když jsou informace odpírány senátorovi, jak úspěšní mohou být občané, účastníci soudních sporů?

 

Zcela neuvěřitelný je ale fakt, že dvacet let po listopadu 1989 jsou v české justici soudci bez potřebného odborného vzdělání. President Soudcovské unie ČR Jaromír Jirsa tuto skutečnost vnímá pouze „jako morální problém, nikoli profesní“.

 

Současný zákon o soudech a soudcích však zcela jednoznačně požaduje, aby soudci měli vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v ČR a odbornou justiční zkoušku. Zlehčující a alibistické vyjádření presidenta unie soudců ČR, který je našimi soudci volen jako jejich representant, jen dokazuje, v jakém profesním i morálním marasmu se naše justice nachází.

 

Je zcela nezbytné, aby informace o profesní minulosti soudců byly zveřejněny a občané tak mohli účinně uplatňovat námitky podjatosti v případech, které přímo či nepřímo souvisejí s dobou totality.“

 

Hosty tiskové konference byli JUDr. Hana Marvanová a JUDr. Milan Hulík.  Popsali, jak po listopadovém převratu probíhalo přejímání soudců, kteří soudili za diktatury, do služeb demokratické justice. Připomněli, jakým způsobem KSČ řídila a ovlivňovala chod justice. JUDr. Hana Marvanová, bývalá členka ústavněprávního výboru České národní rady,  poznamenala, že paradoxně teprve nyní přichází doba, kdy je možné téma totalitní minulosti soudců a jejich členství v KSČ otevírat.

 

„Dekomunisace není věcí minulosti. Je tomu právě naopak. Na případu české justice lze názorně ilustrovat, jaké problémy nám přineslo malování tlustých čar,“ pokračuje senátor Mejstřík a dodává: „Na své další tiskové konferenci v pátek 3.10.2008 rozeberu několik známých popřevratových kaus, jejichž rozsudky lze na základě nově zjištěných skutečností zpochybnit. A troufám si tvrdit, že to je jen špička ledovce.“