Motto:

„ Všichni psychologové jsou nesmírně féroví, rovní, charakterní a vím, že hlídaj, hlídaj etiku té naší profese…“

(Cha, cha, cha, - poznámka autora.)

Lhaní psychologů soudcům pod pera - pravé ořechové v české justici?

ZNALECKÉ POSUDKY BÝVAJÍ NEBEZPEČNÉ FALZIFIKÁTY

(Psáno pro Cibulkovy Necenzurované noviny Pravého Bloku.)

Svět neviděl, co unesou vlny Českého rozhlasu II Praha. Tak třeba, v diskusním pořadu Host do domu, v pátek 10. března 2006 tam radili proti podvodníkům! Ale kdo radil? Pohostinně vystupovali fachmani z povolání vskutku důvěryhodných: advokát, psycholog, psycholožka. Div se světe, zas mluvili lidu do duše, tentokrát na téma, kdo jsou podvodníci a jak je poznáme. No, občané tak aspoň snadněji zapomenou, že nejvíce je okrádá neviditelná ruka státního aparátu….

Aby ochránili panenskou mysl občanů proti právě zveřejněným podvodům na ministerstvech v soudnictví, policii a přilehlém okolí? Těžko říct. Je faktem, že psychologové a psychiatři masírují veřejné mínění o sto šest, zatímco sociology, vystudované za stejné peníze široké veřejnosti není skoro slyšet.

Rady nám zasvěceni podávali psycholog Karel Bláha, advokát Michal Pacovský a psycholožka Tamara Tošnerová snad z jakéhosi centra pro ztrátu paměti. Hned v úvodu sdělila, jak hodnotová orientace v populaci přetváří samotné nepoctivce. Nemáme prý už co do činění s elegantními sňatkovými podvodníky doby starší, ani se socialistickými „kutily.“ Na jejich místo nastoupila nová generace podrazáků, slibující komoditu, která tu chybí – citové vztahy. O ženách, jakožto podvodnicích ni slovíčka nepadlo, buď jsem špatně poslouchal, nebo všechny vymřely…

Stejně mi paní doktorka mi mluvila z duše. Jen mohla zkraje říci, že právě ONI prachologové, pardon psychologové, na západě je příznačně zovou cvokaři, jsou naprosto nepostradatelní fachmani právě na citový život, čili něco mezi duší a vědomím. Tedy, ve státě českém snad vlastní patent, podle kterého se vyjadřují absolutně ke všemu. . Abychom hned věděli, do kterých ordinací, poraden a bůhví kam, máme rovnou nosit peníze a jaké hodnoty sdílet a které sociálně politické názory máme milovat. Takhle jsem zůstal na pochybách. Ne však nadlouho. Hned mne ovládla nutkavá, stále se vracící (cvokaři by řekli obsedantní) představa: Co když budou pořád lhát a v podstatě i krást, jako dnešní „vědátoři“ mnozí soudní znalci? Rázem tu pak byla formulace dotazu, volně řečeno: Jak se bránit podvodům ze strany psychologů, když jdou občas tak daleko, že se zfalšují projekční testy, jež jsou důvěrné? Když mi jeden z psychologických supervizorů v diskusi sám přiznal, že se nad jejich oborem žádná obecná morálka neprostírá? Co si počít s takovou pavědou, která je pak na soudech brána jako slovo boží a jsou z ní činěny dalekosáhlé závěry?

Ba, všichni z nás, kteří s ním měli co do činění, známe ten po komunisticku deformovaný a v dnešní době už zcela degenerovaný „opatrovnický“ systém na českých soudech. Celý justiční systém je pořád komunisticky zpáčený a jeho ministři ho nějak ne a ne vrátit k normalitě. Dokonce ho nechtěně vydržujeme! Připomeňme, že jde o systém soudní moci(!) Jenže ta pořád revolucionářsky, komunardně zasahuje hluboko do našeho soukromí, kde páchá zlo. Meritorně se v justici točí velké peníze, a tak se v ní lidé dlouho drží. Nejraději napořád. Víme, jak se v takovém systému dobře placení znalci, „ohýbají“. Jak řežou ty svoje amorální posudky pod péra soudcům….

Proto se nad následující odpovědí pana psychologa musíme jen pousmát. Nemohl jsem ani zachytit všechny ty jazykové vmetky ani naznačit mezery, v nichž snad odborník lapal slovech i po dechu. Tam všude by měla každá žena lehkých mravů pohotovější odpověď než sama „psychologie“. Uměnověda, která do budoucna tak často autoritativně věští holé nesmysly. Přepis z pořadu o podvodnících je doslovný, logiku odpovědi posuďte sami:

„V  rámci toho, té své profesní psychologické přípravy, z hlediska právě profesní etiky, morálky a nebezpečí prostě nezneužít, já doteďka žiju v tom (s provinilým úsměvem v hlasu), že všichni psychologové jsou nesmírně féroví, rovní, charakterní a vím, že hlídaj, hlídaj etiku, té naší profese, ale pokud k tomuhle dojde – teda jak se bránit… Vždycky, ale to platí o řadě oborů, vždycky teda hledám pracoviště, kde je těch psychologů víc (se zvl. naléhavostí v hlase), kde je to instituce, kde prostě mají, jeden nad druhým kolegou kontrolu a je tam nějaký šéf, který garantuje tu kvalitu práce a celého toho pracoviště , ať jsou to ty pedagogicko psychologické poradny nebo manželské, předmanželské poradny, tak tam, kde je tým kdy vlastně hlídá jeden druhého tak asi v podstatě v takovýchto pracovištích by měly vznikat na takovýchto pracovištích by měly vzniknout takové pak produkty nebo závěry, které pak ovlivní životy lidí. Né teda ňáký sólista … Setkal jsem se i s tím, že se kdo vydával za psychologa a tím psychologem nebyl.Ale zase….“

Moderátorka: „To byl podvodník!“ Oba se přitom křečovitě smějí…

Mně však do smíchu není, protože vím, jaká s prominutím „paka“ formují svými pseudo odbornými výlevy, často na celá léta životy úplně nevinných dětí. Psycholog přeci ví stejně tak dobře jako já, že soudního znalce si nevybírám já, ale nařizuje ho soudce. A pak, kolik lidí by ještě mělo být do soukromí člověka neoprávněně zasvěcováno aby tam šmírovali? Jednání na soudu je přeci veřejné, jen slušnost vědátorů a soudců jejich výchovou vymizela. Co je nám do sta hromů do profesní morálky psychologů? Do té jak jsme viděli, beztoho politické, ohebné „profesní“ klausury, která si na etiku jen hraje? Profesní etiky v tomhle státě slouží jen k udržení loajality člena k systému. My plnoprávní občané přeci v jejich klinikách nežijeme. Ani soud nám a našim dětem na financích nepřidá, jen užere. Jsme vázáni na reálný život nikoliv na ideologické výmysly, které mnohdy nemají ani sťopku přirozené etiky, natož celé ovoce. Navíc, jejich disciplína, kompromitovaná výhledy do budoucna je na rozdíl od jiných nejslabší - právě v diagnózách. Rádoby vědecká poloha posudků jí však tvoří ještě společensky nebezpečnější, než třeba obyčejné lhaní. Samozřejmě, že jsou si toho věštění z lógru dobře vědomi.

„No“…. snaží se teď zoufale pokračovat neukojený psycholog Bláha. Je si dobře vědom, že vlastně vůbec neodpověděl k dotazu. Do odpovědi se proto vkládá snaživý advokát Pacovský, chtěje asi trapnost situace omezit:

„No, já jenom k tomu musím…Pokud posluchač měl na mysli posudky, které zpracovávají znalci pro potřebu soudů, pokud jde o vymezení práv rodičů k dětem a tak tady já, i když se člověk dočítá v novinách různé věci, tak já jsem optimista a věřím na to, že ty soudy u nás skutečně fungují a že ti soudci skutečně jsou nepodjatí. Samozřejmě, nikdo není ideální, někdy ten soudce je víc vnímavý, někdy je méně.Někdy má víc zkušeností, někdy méně. Ale já v tomhle tom jsem zarytý optimista. A pokud ten posudek přijde před soud a je ještě přezkoumán tím soudcem…posudek sám o sobě nic nerozhoduje, to je jenom vodítko, nějaké odborné vodítko pro toho soudce. A ve finále ty věci rozhoduje soudce. A já musím říct, že ti tak zvaní péčkoví soudci, kteří rozhodují ty … v těch opatrovnických věcech, že jsou to zpravidla nesmírně zkušení lidé, kteří, kterým nikdo nemusí vykládat jak to v tom životě chodí. Oni už tam takových případů měli…. Já se“…

Do tohoto projevu, jehož obsahem byla, jak sami vidíte nic neříkající, devótní apologetika soudního systému, pak skočila moderátorka se zřejmým úmyslem trápení advokáta a posluchačů zkrátit na minimum. Ohlásila dalšího posluchače – s novým dotazem.

Jak na závěr pořadu řekl psycholog Bláha: …Podvody byly jsou a budou“, s čímž vzácně souhlasím. Psychologie, a to jmenovitě česká, plní v našem totálním zřízení pro soudy podpůrnou funkci nacistické frenologie (nauka o posuzování antropologických vlastností ze tvaru lebek).Je to stejně pavědecké, se spravedlností nemá nic společného, ale přesto se tím slušnému člověku zabraňuje např. ve výchově vlastních dětí. Jde o politickou komunistů věc a tomu odpovídá i psychologické příprava. Bohužel ze strany soudních znalců jsou častější, než odjinud. zatneme však zuby, i bez jeho doporučení. Platí, že žádný podvodník vás nepřipraví o to, co soudní znalci, kteří se podvodně podílejí na odporném rozdělování základních vztahů, odtrhávání rodičů (otců) od dětí a naopak. Staré komunistické struktury, mezi něž soudci a znalci lační grošíků beze sporu patří, však budou do omrzení tvrdit, že to co přežívá v české justici, tom ve skansenu socialismu, je samozřejmě to pravé ořechové. Soudobé znalecké posudky v „opatrovnických“ procesech jsou nebezpečné ideologické falsifikáty. Upřednostňují téměř výhradně pouze ženy a považují se za korektní. Jde přitom o justiční výmysl z doby, kdy soudnictví chtělo společnost formovat ke „světlým zítřkům“ jako plastelínu. Komunističtí soudci (resp. soudkyně) rozum nedostanou. Jednají jen a pouze jako stroje v rámci materialistického paradigmatu. Ten však „zákonitě“ neplatí a nikdy nebyl určující v mezilidských vztazích typu rodiče-děti. Justici je třeba obměnit. Je povinností nejen otců, ale zejména odborníků a konec konců i politiků a celé společnosti, zneužívání psychologie ve všech formách,  justici účinně zabraňovat.

Co k tomu dodat? Na povrch jasně, a také v celé svojí nahotě, vyplynula snaha rozhlasu veřejné mínění pomocí psychologů modelovat. Jak? Ke státně - politickým potřebám. Pod záminkou „odborných informací“, provádět pustou mediální masáž. Psychologové a podvodníci – jak výstižná kombinace… Pokud jde ještě muže či spíše ženy v talárech, je nasnadě, že ani nelze mluvit o demokracii ve státě, v němž jedna skupina privilegovaných, (zde soudců) na jiná skupině občanů (otců a příbuzných jejich krve) prostě parazituje! Takový jev ale může alespoň z části odstranit návrh Pravého bloku, aby alespoň na úrovni prvního soudního stolce, byli soudci nikoliv jmenováni, nýbrž přímo občany voleni! Řada států celého světa takovým či podobným systémem, ku prospěchu demokracie úspěšně disponuje.

ZBYNĚK ŠIMŮNEK