Na této stránce Vám ukážeme několik pozoruhodných soudních rozsudků.Tyto rozsudky jsou pozoruhodné jak tím,že při rozhodování lze uvažovat v souladu se zdravým selským rozumem,tak také tím,že při jiných podobných
soudních rozsudcích lze na rozum zcela zapomenout.
 
…………………………………………………………………………………………………………. 
Rozhodnutí Ústavního soudu,které vneslo právo i soudnost
do tzv.názorů nezletilých dětí :
,,Vývody ústavní stížnosti,pokud odkazují právo otce na styk s jeho nezletilými dětmi na okolnosti,zda se nezletilí s otcem stýkat chtějí,jsou založeny na
očividně mylném předpokladu, ,, uvedl Ústavní soud ve zveřejněném rozhodnutí
ve věci sp.zn. III ÚS 125/98 . 
Odůvodnění : ,,Po rozpadu rodiny s nezletilými dětmi nejen etika příbuzenských vztahů,ale i zákon zavazuje děti k povinnosti své rodiče ctít a respektovat 
( § 35 Zákona o rodině ),zatímco rodičovská odpovědnost ( za řádnou výchovu dětí ) je přikázána oběma rodičům ( § 34 Zákona o rodině ). Proto také,pokud
nejsou zjištěny takové skutečnosti,které by vedly k pozastavení výkonu rodičovské zodpovědnosti ( § 44 Zákona o rodině ),není - ani při plném respektu k právům samotných nezletilých - zákonného,tím méně pak ústavně právního důvodu k tomu,aby rodiči,v jehož přímé péči nezletilé dítě není,byl styk s ním zakázán,resp.nepřiměřeně omezen. ,,
 
………………………………………………………………………………………………………….. 
Další rozsudek,který míří správným směrem a to ke střídavé péči o dítě po rozvodu rodičů - soudPraha.
 …………………………………………………………………………………………………………
 
Usnesení Krajského soudu v Plzni,z kterého plyne,že mít vzdělání ještě neznamená nic :
56 Co 607/2004  Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.Lubomíra Fialy a soudkyň JUDr.Věry Jakubové a JUDr.Ivany Šímové ve věci péče o nezletilou Miroslavu K.,nar. .... ,zastoupenou Městským úřadem v Sokolově jako opatrovníkem, ...... ,o výkon rozhodnutí o úpravě rodičovského
styku,o odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 22.10.2004 č.j. 13P220/96    t a k t o :
                        I. Usnesení soudu prvního stupně se  p o t v r z u j e
                       II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení 
                                                                      Odůvodnění 
,, ..... ..,že v situaci,kdy má být proveden výkon rozhodnutí týkající se nezletilého dítěte,konkrétně rodičovského styku s nezletilým dítětem,musí soud postupovat velmi uvážlivě a šetrně,aby výkonem rozhodnutí neutrpěl citový vývoj dítěte a jeho vztahy k oběma rodičům. ... Soud prvního stupně nezjistil,že by matka bránila nezletilé Miroslavě ve styku s otcem,naopak,jak z výpovědi matky,tak i z výpovědi nezletilé vyplynulo,že matka dceru vede k tomu,aby její styk s otcem realizován byl. ... Ani odvolací soud nehodlá otci upírat právo na to,aby se mohl podílet na výchově nezletilé Miroslavy,avšak i po otci nezletilé lze požadovat,aby k realizaci svého práva s nezletilou nepřistupoval pasivně,nýbrž i sám svým vstřícným postojem k nezletilé tuto přesvědčil o opravdovém zájmu o ní zejména tím,že i on sám projeví ochotu respektovat její přání pokud jde o způsob realizace jeho styku s ní,a to případně s pomocí psychoterapie,kterou nezletilá neodmítá.Otec tuto odbornou pomoc neodůvodněně podceňuje. ... ,,
                      Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.  
                     V Plzni dne 31.1.2005         JUDr.Lubomír Fiala,předseda senátu,v.r.
Co k tomuto výplodu dodat?Je toho dost,ale vezmu to popořadě :
- soud postupuje tak šetrně a uvážlivě,že matka nezletilé neplní  pravomocný  rozsudek od 11/2000 a dle toho  
  samého soudu,který onen rozsudek o úpravě styku s nezletilou vynesl,je to v pořádku
- žádný soud jakéhokoliv stupně nikdy nezjistí skutečnost pouze tím,že se spokojí jen s výpovědí matky nezletilé
  ( soudy totiž berou slovo matky za absolutní pravdu,aniž by cokoli dokazovala )
- už opravdu nevím,jak jinak se dá projevit skutečný zájem o vlastní dítě,než že dodržuji rozsudek o úpravě
   styku a dokonce se snažím o to,aby jsme spolu strávily více času ( ano,mnohdy to bylo k nelibosti matky
   nezletilé a asi proto jsem nevstřícný a pasivní ) 
- co se týče tzv.odborné pomoci,tak psychologa,či psychiatra,by především potřebovala matka nezletilé,když jí
   vedla k tomu,že otec pro ní není důležitý a nového tátu už přece má
A všimněte si,že veškeré nestydatosti se dějí vždy v tzv.Zájmu dítěte?!?!  
 
 ……………………………………………………………………………………………………………..
 
 
Další rozhodnutí Ústavního soudu : II.ÚS 838/07 o Ochraně rodičovství a rodiny - 2US838 . 
 

 

 

…………………………………………………………………………………………

K určování zájmu dítěte a k jeho právu být slyšeno I

Usnesení Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3082/10 ze dne 17. 3. 2011

Je věcí obecných soudů, aby při rozhodování o tom, kterému z rodičů bude dítě svěřeno do výchovy, jakož i při rozhodování o úpravě styků s druhým rodičem, zohlednily všechny okolnosti daného případu a z nich vyplývajícího zájmu dítěte (čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte), který musí být vždy prioritním hlediskem, a rozhodly o konkrétní podobě nejvhodnějšího uspořádání vztahu mezi rodiči a dětmi. Soudy přitom musí nalézt takové řešení, které nebude omezovat ani právo rodiče zaručené čl. 32 odst. 4 Listiny, přičemž zájem dítěte vyžaduje, aby se na jeho výchově participovala nejen matka, ale i otec, jež se nezastupitelným způsobem podílí na jeho postupně se vyvíjející životní orientaci (srov. Nález sp. Zn. II. ÚS 554/04). Výchovné předpoklady rodiče, jemuž je dítě svěřeno do péče, pak v sobě zahrnují i to, aby tento rodič mino jiné uznával i roli a důležitost druhého rodiče v životě dítěte (srov. Nález sp. Zn. III. ÚS 1206/09).

Zájem dítěte je přitom třeba posuzovat z hledisek objektivních, nikoli z pouhého subjektivního hodnocení výhodnosti či naopak nevýhodnosti pozice toho kterého z obou rodičů (srov. Usnesení sp. Zn. III.ÚS 464/04); současně nelze přehlédnout, že je povinností soudu respektovat i zásadu vyjádřenou v čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, podle níž mají oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Opačný postup je v rozporu se základním právem druhého rodiče na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny a současně zásahem nejen do jeho základního práva vychovávat a pečovat o své dítě, do základního práva dítěte na rodičovskou výchovu a péči dle čl. 32 odst. 4 Listiny, ale i do práva dítěte a rodiče na navázání a udržování vzájemného pravidelného styku dle čl. 4 Úmluvy o styku s dětmi (uveřejněné pod č. 91/2005 Sb. M. s. ).

Z čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod bylo dovozeno konkrétně i právo rodiče na přijetí opatření za účelem jeho opětovného setkání s dítětem a též i povinnost vnitrostátních orgánů podniknout k tomu odpovídající kroky; je přitom povinností vnitrostátních orgánů přijmout k usnadnění styku rodiče s dítětem veškerá opatření, která je od nich možné v daném případě rozumně vyžadovat (srov. Rozhodnutí ESLP ve věci Ignaccolo-Zenid e proti Rumunsku, Přehled rozsudků ESLP č. 2/2000, str. 65, rozhodnutí ESLP ve věci Voleský proti České republice, Přehled rozsudků ESLP č. 5/2004, str. 253).

Právem dítěte proto je i právo udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, pokud jsou v zájmu dítěte (čl. 9 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte, čl. 4 Úmluvy o styku s dětmi); podmínka zájmu dítěte (resp. Nejlepšího zájmu dítěte) je pak podle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva hlediskem stěžejním při hodnocení povinnosti státních orgánů použít všech vhodných forem donucovacích prostředků za účelem navázání (a udržení) styku mezi rodičem a dítětem (viz výše cit. Ignaccolo-Zenide proti Rumunsku).

Konečně Ústavní soud dodává, že právo dítěte být slyšeno v každém řízení, v němž se rozhoduje o jeho záležitostech (čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, § 31 odst. 3 zákona o rodině), mu poskytuje možnost, aby v řízení projevilo své stanovisko k otázkám, jež se ho bezprostředně dotýkají, a to buď přímo anebo prostřednictvím svého zástupce, případně prostřednictvím příslušného, zákonem zřízeného, orgánu. Nelze však přehlédnout, že konečné hodnocení (posouzení) zájmů nezletilého dítěte přísluší obecnému soudu, v jehož dispozici je i případný korektiv představ a názorů dítěte o tom, co je pro něj v konkrétní věci vhodné, případné, resp. Obecně prospěšné, a co nikoli; proto k názoru nezletilého dítěte soud přihlíží, a to s ohledem na jeho věk, rozumovou a citovou vyspělost (srov. Usnesení sp. Zn. III. ÚS 707/04, sp. Zn. IV. ÚS 288/04, sp. Zn. III. ÚS 2150/07).

Plný text usnesení

 

Převzato z www.iustin.cz

 

 ………………………………………………………………………………………………..

 

K povinnosti soudu odůvodnit rozhodnutí o předběžném opatření

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 68 Co 463/2011-299 ze dne 29. 9. 2011

"Usnesení soudu I. stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení."

Z odůvodnění:

"Odvolací soud dále přisvědčil odvolací námitce otce, že soud I. stupně pochybil, pokud v jeho rozhodnutí absentuje odůvodnění (§ 169 odst. 2 o. s. ř.). Odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ČR spi. zn. III. ÚS 346/O9 a spi. zn. IV. ÚS 1554/08, ve kterých se Ústavní soud ČR vyjadřuje k povinnosti soudu odůvodnit rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. je nutno vyložit v souladu s jeho smyslem a účelem. Smyslem zmíněného ustanovení je zbavit soud povinnosti odůvodnit rozhodnutí, které zřejmě nebude napadeno odvoláním, neboť s ním všichni účastníci souhlasí. Tento smysl však v případě usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, chybí. Postrádá racionalitu zbavit soud povinnosti odůvodnit rozhodnutí tam, kde se k návrhu, na jehož základě bylo rozhodnutí vydáno, účastník vůbec nemohl vyjádřit. Jinak řečeno, spojení "usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval", je třeba vykládat tak, že jde o usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval, ačkoliv mu reálně - chtěl-li by - odporovat mohl. Ústavní soud uzavírá, že pokud usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, není odůvodněno, došlo k porušení práv účastníka (stěžovatele) na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod."

"V daném případě soud rozhodoval o nařízení předběžného opatření vydaného dle ust. § 76 odst. 1 o. s. ř., jeho povinností tedy bylo rozhodnutí řádně odůvodnit, neboť bylo nutno se zabývat tím, zda byly splněny zákonné podmínky pro jeho nařízení."

 

Převzato z www.iustin.cz

 

…………………………………………………………………………………………………

 

K úpravě styku nezletilého dítěte s rodičem XIV

Usnesení Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1753/11 ze dne 5. 10. 2011

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti Mgr. J. S., zastoupené JUDr. Pavlínou Vondráčkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Hráského 1909/9, proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 44 Co 211/2010-1011 ze dne 25. února 2011, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a 1) Ch. S., 2) Ch. D., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Z odůvodnění:

… Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 9. června 2011, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí. Tím byl k jejímu odvolání a odvolání vedlejšího účastníka řízení 2) [dále jen "otec"] jednak potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně č. j. 83 Nc 120/2005-830 ze dne 30. března 2010 ve výroku o příspěvku otce na výživu vedlejšího účastníka řízení 1) [dále jen "nezletilý"] za období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2009 a ve výrocích o náhradě nákladů řízení státu stěžovatelkou a otcem a současně změněn ve výroku o příspěvku otce na nezletilého za období od 1. ledna 2010 do budoucna a s ním souvisejícím výroku o dlužném výživném, a konečně ve výroku o styku otce s nezletilým tak, že otec je oprávněn se s nezletilým stýkat v každém sudém kalendářním týdnu v roce v sobotu od 10:00 hodin do 17:00 hodin s tím, že jej převezme a po skončení styku předá v místě bydliště stěžovatelky, která je povinna nezletilého na styk řádně a včas připravit a otci ve stanovený termín předat. Stěžovatelka má za to, že ve věci bylo porušeno její základní právo podle čl. 90 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod…

… Dále stěžovatelka vytýká odvolacímu soudu, že se v odůvodnění svého rozhodnutí nevypořádal s tím, proč nezohlednil jednoznačné stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany dětí a Fondu ohrožených dětí, jenž se podílel na zprostředkování styku otce s nezletilým, které doporučovaly kratší a navíc asistovaný styk…

… Nelze rovněž souhlasit s námitkou, že se odvolací soud nevypořádal s postojem opatrovníka (stran dalšího trvání asistovaného styku) a subjektů, které prováděly asistovaný styk mezi nezletilým a otcem v režimu předběžných opatření. Odvolací soud totiž zcela jasně vyložil, že dosavadní asistovaný styk ztrácí smysl, nikomu není přínosem a konzervuje jen sám sebe. Dále vyložil, že smyslem asistovaného styku v žádném případě není výchova otce k plnění cizích představ. Konečně poukázal na to, že i sama stěžovatelka nad účelem asistovaného styku pochybuje. Tím vším se tedy odvolací soud evidentně a jasně vymezil jak k názoru opatrovníka, tak ke zprávám subjektů provádějících v dané věci asistovaný styk, a konečně i k námitkám stěžovatelky, načež důsledně naplnil pozitivní povinnosti státu plynoucí z čl. 3 odst. 1, čl. 5 a čl. 9 odst. 1 a 3 Úmluvy o právech dítěte, neboť pro absenci relevantních a objektivních výhrad nařídil obnovení přímých osobních kontaktů mezi nezletilým a otcem….

… Zdůrazňování traumatizace nezletilého v souvislosti s jeho styky s otcem jsou pouhou polemikou se závěry odvolacího soudu. Uvedenou argumentaci totiž stěžovatelka uplatňovala v řízení před obecnými soudy obou stupňů permanentně, tedy v situaci, kdy nezletilý byl v její výhradní péči, ke stykům s otcem prakticky nedocházelo a tvorba obrazu otce a vztahu nezletilého k němu tedy byla buďto výhradně nebo převážně v rukou stěžovatelky. V každém případě se odvolací soud s touto námitkou vypořádal, když na jedné straně neshledal správným postoj otce ke stěžovatelce a jejímu manželovi, nicméně jasně vyložil, že vztah k nezletilému je věc emoce a vadná komunikace mezi otcem a stěžovatelkou má základ právě jen ve vztahu mezi nimi a v probíhajícím soudním sporu….

V Brně dne 5. října 2011

Jiří Nykodým, v. r. předseda senátu

převzato z www.iustin.cz 

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..